Zrádný anděl je první knížka, kterou německá spisovatelka Ulrike Bliefert (1951) napsala pro mládež. Novinku vydalo nakladatelství Fragment a zařadilo ji do edice pro čtenářky od třinácti let. Podle mého se tento thriller bude líbit i mnohem starším čtenářkám. A vlastně i čtenářům.
Co se zařazení do žánru týče, nebála bych se použít slovo: psychothriller. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, napětí je tady vystupňováno tak skvěle, že vám bude při čtení běhat mráz po zádech a vy budete zvědaví na to, jak to celé dopadne. Tím nemyslím to, zda bude zločinec potrestán, protože to se v podobném typu literatury myslí tak nějak samo sebou. Překvapení budete spíše tím, jaké pohnutky vedly „Zrádného anděla“ k tomu, aby dělal to, co dělá.
Totožnost „Zrádného anděla“ není nikterak záhadná, autorka vás s ním seznámí už na prvních stránkách a nakladatel vám jeho totožnost prozradil v anotaci na knihu. „Zrádným andělem“ je tady devatenáctiletá Rakušanka Sonja, která přijme práci dívky k dětem v rodině berlínského architekta Martina Schillera. Schiller má dvě děti, středoškolačku Leonii a dvouletého Dominika. Spolu s nimi, svou manželkou a kamarádkou své dcery vyrazí do Rakouska na dovolenou. V tamním hotelu se dozvídá nepříjemnou zprávu, že jeho osvědčená chůva odletěla na Mallorku, kde jí nabídli lépe placenou práci.
Majitelka penzionu zná řešení a ihned dá Schillerům tip na Sonju, která si podle jejího názoru báječně rozumí s dětmi. Sonja se ujme svého úkolu a na první pohled se zdá, že dovolená proběhne naprosto idylicky. Kamarádka Leonie nemůže Sonju vystát, ale svou averzi nedokáže nijak zdůvodnit. To, co bude následovat, není nijak těžké uhádnout a dovtípí se i ten, kdo není v thrillerech příliš zběhlý. Sonja si svého svěřence omotá kolem prstu, stejně tak jako zbytek rodiny. Schillerovi jsou s její prací spokojení, a proto jí nabídnou, aby se s nimi vrátila do Berlína.
Náhle přichází dějový zvrat: paní Schillerová vyrazí na výlet do hor, odkud se už nikdy nevrátí. Policie mluví o nehodě, ale čtenář ví, že ve skutečnosti byla zavražděna. Šok pro čtenáře je o to větší, že ho autorka na tuto příhodu nijak nepřipravila. Není patetická, nijak nedramatizuje, ale jen „obyčejně“ popisuje, k čemu došlo. Podobných scén vás čeká ještě hodně a ani u jedné dopředu nevytušíte, že se blíží. Je jasné jen to, že Sonja je psychopatka, která ráda ubližuje ostatním a kterou baví intrikovat. Autorka vám naznačí, že prožila cosi hrozného, ale nic konkrétního se nedozvíte.
V Berlíně to vypadá tak, že se Sonja upne na svého svěřence, se kterým by nejraději trávila veškerý svůj čas. Postupně se ujímá role po zemřelé ženě a dělá vše proto, aby si jí Martin Schiller všiml jako ženy. Její zevnějšek projde radikální změnou a z nenápadné zrzavé Sonji je atraktivní blondýna v sexy šatech. Leonii se na Sonje něco nezdá, ale své pocity přičítá žárlivosti. A Sonja? Ta si uvědomuje, že bude šťastná jen tehdy, když se Leonie zbaví.
Efekt příběhu spočívá v jednoduché myšlence: představte si, že s vámi v domě žije psychopatka, která je schopná naprosto všeho, aby dosáhla svého cíle. Nic jí není svaté a před ničím se nezastaví. Martin Schiller žije v blažené nevědomosti a dlouho si ničeho nevšimne ani Leonie. Její kamarádka má sice nějaké narážky, ale protože se sama musí potýkat s vážnými problémy, Leonie na ni příliš nedá. Odhadnout, jak se bude děj vyvíjet, je téměř nemožné. V téhle knize je jisté vlastně jen to, že příběh skončí dobře. Otázka ale je, co znamená „dobře“.
Na to, že jde o knihu určenou dětem a mládeži, je příběh poměrně drsný a surový. Napsaný je výborně, a protože je určený mladým, autorka ho musela napsat tak, aby si udržela jejich pozornost a nijak je nenudila. To se jí stoprocentně povedlo.
Originál: Lügenengel, 2006
Překlad: Michaela Škultéty
Vydalo nakladatelství Fragment, Praha 2013
184 stran
www.fragment.cz
