Minneapolis. Na břehu řeky je nalezena nahá mrtvá žena. Její tělo bylo před smrtí surově zbičováno. Případu se ujímá Lucas Davenport ze Státního kriminalistického úřadu. Spolu s ním se vyšetřování účastní i Lucasův přítel, detektiv Sloan. Vše nasvědčuje tomu, že nepůjde o poslední oběť.
Domněnka kriminalistů se brzy potvrzuje. Na osamělé farmě je nalezena mrtvola farmáře a jeho syna. Zatímco kluk byl zabit jedním úderem do hlavy, farmář byl před smrtí vystaven nejen krutému mučení, ale byl i znásilněn. Vedou stopy k místní homosexuální komunitě? Farmář byl vdovec a podle všech, kdo ho znali, měl zájem výhradně o ženy…
Adama Rice našli v obývacím pokoji. Byl nahý a klečel s boky zvednutými a hlavou na podlaze. Na obou zápěstích měl zbytky lepicí pásky. Vypadalo to, jako by původně měl ruce svázané k sobě a pak někdo pásku rozřízl. Jeho tělo byla jedna krvavá masa, protože na hrudi, břichu a stehnech měl stovky krvavých pruhů. Bičovali ho, pomyslel si Lucas. Krev postříkala stěny, kulatý dubový stůl, dvě malé knihovny zaplněné knihami a čínským porcelánem. Dostříkla až na tváře asi dvanácti lidí, kteří se usmívali z fotografií.
Stopy brzy ukazují na propuštěného chovance jménem Charlie Pope. Tento sexuální deviant si odpykal své v ústavu pro duševně nemocné St. John‘s. Pope je však velmi primitivní osobnost, dokázal by něco takového? Není možné, že by měl nějakého spojence, který by ho řídil? Postupem času se navíc ukazuje, že byl během léčby ve spojení s tzv. Velkou trojkou, což jsou tři nejnebezpečnější devianti věznění ve speciálních, nepřetržitě monitorovaných celách. Je možné, že by ho před propuštěním „naprogramovali“? Všichni tři totiž mají o uskutečněných vraždách — navzdory své naprosté izolaci — detailní informace. Nebo se do přísně střežených cel informace dostaly jiným způsobem?
S knihami o sériových vrazích se roztrhl pytel už před časem, a stále se z něj nové tituly sypou. O to sympatičtější a zajímavější je přístup Johna Sandforda. Se čtenáři hraje šikovnou hru na matení stop, předkládání dalších vodítek, které mohou či nemusí být falešné. Co je však podstatné — zatímco u jiných románů jde o klasický hon na jednoho pachatele, zde jde (možná) o více pachatelů či o to, kdo je vlastně kdo a jaká osoba tahá za nitky. I zde pak najdeme závod s časem, kdy je třeba najít pachatele dříve, než počet obětí stoupne. Jenže Sandford jde ve svém novátorství ještě dál — nalezení pachatele či pachatelů ještě nemusí nutně znamenat konec, což dosvědčuje nezvykle gradující závěr knihy, který je až apokalyptický.
Byť je příběh vyprávěný ve třetí osobě, většinou sledujeme Lucase Davenporta. Člověka se schopností organizovat, předvídat, ale také člověka zoufale prohrávajícího závod s vrahem, vyšetřovatele, který je omylný, ale umí si přiznat své chyby. Tedy postavy, s jejímiž vlastnostmi se může čtenář ztotožnit.
Byl nádherný letní večer. Dnes pravděpodobně došlo k několika automobilovým nehodám, po nichž bude pár mrtvých a zraněných, v noci možná dojde k přestřelkám a někde — možná — čeká ubohá žena, až se jí zmocní řezník.
Při té myšlence Lukas šílel.
Davenport je hrdinou více než dvacetidílné série románů Johna Roswella Campa, jak se autor ve skutečnosti jmenuje. Každý z románů série Lucas Davenport (autor napsal i další série, např. Virgil Flowers) nese název „oběť“. Sandford, který studoval žurnalistiku a ve své novinářské praxi se zabýval drogovou a kriminální problematikou, nyní žije v Minneapolis, kde se také děj Zlomené oběti částečně odehrává.
Právě k místům děje bych měl (jedinou) výhradu — tedy ne, že by mi vadilo něco na Minneapolis, ale občas jsem měl při čtení pocit, že bych potřeboval podrobnou mapu Spojených států. Autor se totiž často soustřeďuje na podrobný zeměpisný popis toho, kde se hrdinové zrovna nacházejí, kam odbočují nebo kam dojeli, že je to až na škodu plynulosti děje a tříští to čtenářovu pozornost. Možná tedy měly být do knihy vloženy na příslušná místa mapky daných oblastí nebo se měl autor namísto zmateného popisu silnic omezit pouze na stručný popis místa (nebo jsem měl tyto pasáže přeskakovat s myšlenkou „prostě někam dojeli“).
Sledoval navigační mapu, která mu ukazovala, že má z I-35 sjet na Devatenáctou dálnici. Minul továrnu Malt-O-Meal, pak přejel most a podél dlouhého bloku dojel na Division, odbočil doprava, potom doleva na Sedmou a pokračoval do kopce.
Nicméně na druhou stranu lze vzít v úvahu, že dnes máme díky aplikacím jako Google Maps a hlavně Google Street View možnost podívat se, jak autorem popisovaná místa ve skutečnosti vypadají a udělat si tak přesnější obraz. Možná i to bylo spisovatelovým záměrem. V každém případě mu výslednou výbornou známku za tuto knihu zeměpis nekazí…
Originální titul: Broken Prey (2005)
Vydáno: Penguin Group (2005)
Vydání v České republice: BB/Art s.r.o., Praha 2012
Přeložila: Irena Palová (2009)
www.bbart.cz
336 stran
2. vydání
