Úderné epizody ze života bývalého vojenského vyšetřovatele Jacka Reachera bývají vždy plné akce, napětí, nebezpečí a opravdu drsných grázlů…
Obvykle Reacher někam jede na své cestě odněkud jinam, do čehosi se připlete a chce vědět, do čeho přesně, a tak se dostane do bryndy, ze které se ven prostě promlátí, prostřílí, zlikviduje všechny gaunery okolo. V tomto příběhu je to to samé v bledě modrém.
Jeden jediný telefonát kdesi v Nebrasce značně zkomplikoval Reacherovu cestu do Virginie. V baru, kde zrovna seděl, totiž byl i doktor, kterého právě volala jeho pacientka s krvácením a on jí na pomoc nejel. Protože se bál jejího muže. Což Reachera jako džentlmena namíchlo a v podstatě tam doktora dovlekl, čímž si naštval manžílka, kterýžto patří do klanu Duncanových. A ti ovládají celé okolí, vládnou mu rukou tvrdou a neúprosnou a takováhle provokace nemůže projít bez povšimnutí. Tak na Reachera pošlou své nejlepší bouchače, kteří si však z tohoto setkání odnesou trvalé následky. A Jack se vážně naštve a taky ho začne zajímat, o co tu ksakru jde, navíc když je v tom zapletená pětadvacet let stará záhada zmizelého děvčátka, které Duncanovým tenkrát policie nemohla dokázat. Reacherovy policejní instinkty jsou v pozoru, stejně tak i ty ochranářské, které ho neustále dostávají do takovýchhle situací…
Drahoušci Duncanové však jedou ještě v něčem větším než je vydírání farmářů (v čem, to je celou dobu tajemství, můžete jen sledovat dodávku na cestě a hádat, co asi tak veze.) Ale jejich spedice má zpoždění, což naštve jejich zákazníka, protože to naštvalo zas jeho zákazníka, jelikož zákazník zákazníkova zákazníka je velmi nervózní a velmi nebezpečný. A tenhle děsivý potravní řetězec důležitých a důležitějších prostředníků a zajišťovatelů, ačkoli to jsou všechno strašně drsní chlapi, je tím nejlegračnějším na celém románu. To, jak si přehazují problémy jak horkou bramboru, důležitější ječí na toho míň důležitého, který zas seřve článek pod sebou… Neříká se, že cosi padá vždycky seshora dolů?
A protože Duncanovi prohlásí Reachera za důvod zpoždění, všechny zainteresované články zločineckého řetězce vyšlou do Nebrasky své lidi, aby dohlédli na vyřešení problému. I když z toho vlastně kapku mrazí, to, jak „báječně“ spolu budou v americkém zapadákově vycházet, je taky dosti veselé, takovým hodně černým a brutálním způsobem. ( A to už se vůbec nezmiňuju o tom, že se jak Reacher, tak i šestka na něj vyslaných zabijáků ubytují v jednom hotelu a budou se potkávat a zdravit v hale. Jako z grotesky…)
Pozor, to ale neznamená, že by Lee Child změnil žánr a dal se na komedii. Stále je to ukrutně napínavý thriller, od kterého se nikomu nechce odcházet, dokud není nedočtený. Jen se ten masakr pokusil trochu odlehčit bandou nájemných vrahů…
Originál: Worth Dying For, 2010
Překlad: Iva Harrisová
Vydal: BB art, 2011
www.bbart.cz
343 stran
