Ve sbírce detektivních povídek Vražda v postranní ulici čekají Hercula Poirota tentokrát jen čtyři oříšky k rozlousknutí. Dvě úmrtí v zamčeném pokoji, jedna krádež významných vojenských plánů a konečně také manželský trojúhelník na ostrově. I když kniha tedy nabízí jen čtyři příběhy, jedná se tentokrát až na poslední povídku o delší příběhy.
V první povídce, podle které je celá kniha pojmenovaná, tráví na začátku Hercule Poirot s vrchním inspektorem Jappem v Londýně den Guy Fawkese a za zvuku rachejtlí Japp prohlásí, že jde o ideální příležitost k vraždě. Událost, která následuje, nás u Agathy Christie asi příliš nepřekvapí – druhý den ráno Japp volá Poirotovi a informuje ho o úmrtí. Vše se jeví jako sebevražda mladé ženy, která bydlela se svou kamarádkou. Ale nebylo to nakonec jinak? Nevraždil její nastávající? Muž, který mrtvou možná vydíral? Nebo snad spolobydlící zavražděné, která dost možná něco tají.
To v druhém případu Podivná krádež sledujeme nejprve večeři na anglickou venkově a prvním úkolem pro čtenáře je zorientovat se v postavách. Ministr zbrojního průmyslu, jeho tajemník, maršál letectva s manželkou a synem a také dáma, který by mohla mít zájem ukrást plány na bombardér – a právě o něm pan ministr a pan maršál jednají. Dokumenty skutečně zmizí (ještě předtím stihne jedna služebná spatřit ducha) a jako řešení se nabízí povolat Hercule Poirota. Povídka mj. o politicích je již nějaký ten den stará, ale ukazující, že už tehdy měli problémy s tím, že by třeba snad někdo mohl chtít poškodit jejich pověst…
Zrcadlo mrtvého muže je tou druhou smrtí v zamčeném pokoji. Belgický detektiv obdrží od jakéhosi muže dopis, že možná bude třeba, aby ho později navštívil. Na jistém večírku se Poirot setkává s panem Satterthwaitem (kterého známe také z povídek s Harleyem Quinem) a dopis spolu řeší. A později je Poirot skutečně povolán na místo, ale přichází později. Muž spáchal sebevraždu. Nebo ho spíše někdo zavraždil? Egoista, s podivnou pověstí, vždy se muselo večer čas – zabil by se vůbec takový člověk? Kandidátů na vraha by se našlo několik. Podivínská manželka, která věří na převtělování, adpotivní dcera, synovec, tajmeník a další.
V příběhu Trojúhelník na ostrově (který někomu možná připomene román Zlo pod sluncem) zastihujeme Poirota na ostrově Rhodos. Několikrát rozvedená dáma se svým novým mužem zaujme jiného ženatého muže, ale také dvojici dam, které asi nemají nic lepšího na práci, starého veterána, ale také samotného Poirota, který cití, že vražda visí ve vzduchu…
Jedna podobnost s jiným dílem autorky už tu byla zmíněna – jsou ale i další. Zrcadlo mrtvého muže je přepracovanou verzí povídky Druhý gong (v ČR ve sbírce Muž v mlze), Vražda v postranní ulici se zase podobá příběhu Záhada z Market Basing a povídka Podivná krádež Plánům k ponorce (obě jmenované povídky pochází z Raných případů Hercula Poirota). Pokud by vám tak zápletky nebo některé motivy přišly povědomé, vězte, že to nemusí být jen bujná fantazie… Jako i další povídky Agathy Christie, i tyto byly až na Zrcadlo mrtvého muže vydány v originále nejprve časopisecky v letech 1936 a 1937.
Sbírka nás zavádí do různých prostředí a řeší se v ní různé zločiny. Přesto mají něco společného. Tím je samozřejmě vždy geniální Hercule Poirot a také postavení příběhu především na dialozích bez zbytečného povídání či popisů. Samozřejmě i tentokrát čtivá a svižně napsaná kniha Agathy Christie, která se dá bez problémů přelouskat za dva dny – oproti krátkým povídkám navíc s propracovanějšími a složitějšími záplektami. Povídky Vražda v postranní ulici a Trojúhelník na ostrově byly předtím již publikovány v antologiích Muž v mlze, resp. 18 oříšků k rozlousknutí, příběh Zrcadlo mrtvého muže byl vydán časopisecky. Souborně však sbírka vychází v Čechách poprvé a dává možst čtenářům porovnat, příběhy jaké délky šly Královně detektivek nejlépe.
Znalost francouzštiny není ani tentokrát na škodu…
Originál: Murder in the Mews (1937)
Překlad: Hana Petráková
Knižní klub, Praha 2009
256 stran
www.agatha.cz
