V detektivním románu Vražda v kostele Colina Dextera, oceněném Stříbrnou dýkou za druhý nejlepší detektivní román roku 1979, si rozhodně nemůžete stěžovat na nedostatek mrtvol. (Mimochodem – Colin Dexter dostal Zlatou, resp. Stříbrnou dýku celkem za čtyři knihy z celkových třinácti!)
Na začátku se objevuje reverend Lionel Lawson a seznamujeme se i s varhaníkem kostela Paulem Morrisem, jeho synem Peterem, správcem kostela Harry Josephsem a jeho manželkou Brendou. Lawson zjišťuje, že zmizelo něco z peněz vybraných při bohoslužbě, Harry Josephs sleduje svoji manželku, která má milence – Paula Morrise. A ten varuje svého syna před tím, kdyby ho někdo sexuálně obtěžoval. Když po čase zavítá v době své dovolené do kostela vrchní inspektor Morse už je zde jiný farář…
Milovníky Sherlock Holmese jistě potěší, že Morse při jednom rozhovoru se seržantem Lewisem zmiňuje známou pasáž o psovi, který nevyl, o čemž se zmiňuje také Hercule Poirot v retrospektivní detektivce Sloni mají paměť.
Románu sice chybí zajímavé citáty na začátku každé kapitoly, objevující se v Dexterových pozdějších příbězích, ale už Vražda v kostele má krátké kapitoly, které nutí čtenáře říct si, že ještě jednu… ještě jednu… Morse je zde méně nabručenější než jindy, nepije tolik jako v jiných knihách, i když i tak si pár piv se svým oblíbencem seržantem Lewisem dá; i tady si najde – řekněme – „vyvolenou“ ženu. I tento Dexterův román je charakteristický komplikacemi při identifikaci zavražděných (Opravdu je mrtvý ten a ten?) a několika různými teoriemi, než přijde závěr. Oproti některými jiným knihám s inspektorem Morsem je dostatečně dobře vysvětleno, kdo a proč vraždil, což je myslím společně s oceněním Stříbrnou dýkou dobrým důvodem, proč si knihu přečíst.
Originál: Service of all the Dead
Překlad: Václav Fišer
Vydalo: Motto, Praha 2001
