Londýnský hotel Bertram. Může to vypadat jako výlet do starých časů. Opravdové koblihy s marmeládou z opravdových jahod, opravdové vdolečky se spoustou másla, úžasný čaj, někteří hosté připomínající starou dobrou Anglii. Však také vyjde najevo, že tito lidičky mají levnější ubytování než ostatní, vlastně jsou jakousi součástí vybavení.
Hotel Bertram a hosté
Popletený kanovník Pennyfather, Lady Selina, plukovník Luscombe, několikrát vdaná Bess Sedgwicková, mladá dívka Elvira Blakeová a jakási dáma, která ji má právě na starosti – ti všichni, ale také slečna Jane Marplová a další jsou v hotelu ubytováni. Zmínku si ale zaslouží i číšník Henry, portýr Michaela Gorman a recepční slečna Gorringeová.
V úvodu knihy je krásně vylíčena atmosféra hotelu a můžeme tu také sledovat určité rozdíly v přání jednotlivých klientů. Cereálie a pomerančový džus pro Američany, ale je také možnost dát si anglickou snídani – vdolečky a koblihy už byly zmíněny. Krásná pasáž je také třeba, jak si slečna Marplová koupí prostěradla a utěrky na sklenice.
Detektivka V hotelu Bertram ale samozřejmě není jen o líčení prostředí. Elvira se náhodně objevuje v hotelu, kde je také její matka Bess. Kromě toho navštěvuje ještě neplnoletá Elvira právníka, aby se informovala o své finanční situaci a o tom, kdo by popřípadě její majetek zdědil, kdyby umřela. Kanovník se zase chystá na konferenci do Švýcarska – ale místo toho záhadně zmizí. A proč se v luxusním hotelu objevil automobilový závodník Ladislaus Malinowski?
Zatímco první kapitoly jsou právě spíše o atmosféře, té postupně ubývá a Agatha Christie se více zaměřuje na příběh a ono i důvody pro opěvování hotelu Bertram, který vzbuzuje pozornost policie, postupně ubývají. Skoro by se dalo říct, že se slečna Marplová v knize jen mihne, rozhodně zde nehraje hlavní roli, i když její postřehy samozřejmě pomohou v pátrání. Hlavní postavou vyšetřovatele je tady ale policejní inspektor Davy, zvaný Otec.
Marplová v Londýně
Pro christieovské fanoušky může být kniha zajímavá hned z několika různých důvodů. Slečna Marplová zde vzpomíná na své pátrání v Karibiku (Karibské tajemství) a nesledujeme ji ostatně v jejím St. Mary Meadu ani jinde na venkově, ale v Londýně. Přitom když jí její synovec Raymond West s manželkou Joan nabízeli pobyt, navrhovali různá přímořská letoviska, ona si ale vybrala právě Londýn.
Krátce se zde objevuje postava tajemného pana Robinsona, který předtím vystupoval také v poirotovské Kočce mezi holuby. Je tu také popsáno vzpomínání na dřívější časy a porovnání s dneškem – třeba na pomerančovém džusu pro americké hosty – výraznější je to ale ve Třetí dívce, i když i tady padne zmínka o beatnicích.
Neopěvovaná Královna zločinu
Kniha vyšla 15. listopadu 1965 (podle hesla Christie for Christismas – Christie k Vánocům) a recenze se nevyjadřovaly úplně příznivě, přesto se do konce roku stihlo prodat padesát tisíc výtisků a pořád se jedná o jednu z lepších knih Agathina pozdního období.
Ani čtenářské názory nejsou někdy zrovna opěvující, já osobně bych s tím ale tak docela nesouhlasil, i když se mi jiné knihy Agathy Christie líbily více. I tahle je ale rozhodně hezky (někdy bych řekl až laskavě) napsaná. Možná jsem si ale výjimečně užil více než zápletku již zmiňované líčení atmosféry.
Ne jedna z nejlepších, pořád ale dobrá Agatha.
Originál: At Bertram‛s Hotel (1965)
Překlad: Hana Petráková
Knižní klub, Praha 2008
224 stran
www.agatha.cz
