Vánoční zpověď je druhá kniha bývalého policisty, který si dal pseudonym Martin Goffa. Předešlá kniha se jmenovala Muž s unavenýma očima a obě knihy vydalo nakladatelství Mladá fronta. Ačkoliv se mi prvotina líbila víc, věřím, že Vánoční zpověď má v sobě mnohem větší komerční potenciál. Důvod je velmi prostý.
Vánoční zpověď má aktuální téma, které se dotkne snad každého z nás. Hlavní hrdina je sice podle zákona zločinec, ale troufám si tvrdit, že mnozí z vás v něm budou vidět jakéhosi Jánošíka, který vzal spravedlnost do vlastních rukou. A co si budeme povídat: dovedu si představit i to, že si řeknete, že hlavní hrdina udělal dobře, když udělal to, co udělal. Adam Hofmann je na první pohled obyčejný chlápek, prostě takový ten „jeden z tisíce“. Má práci a rodinu, přesto jeho životní styl není nic, nad čím by se dalo jásat. To, že autor svému hrdinovi nedopřál originální vlastnosti, byl takřka mistrovský tah. Čtenáři se do Adama vžijí a ztotožní se s ním.
Díky anotaci a několika úvodním stránkám víte, že Adam skončil ve vězení, ale jeho příběh se dozvídáte postupně, retrospektivně. Formálně díky rozhovoru, který Adam vede ve vězení se svým psychologem.
Co se stalo? V podstatě nic výjimečného. Adam si nemohl nijak vyskakovat, proto ho napadlo, že si vydělá pomocí hazardních her. Uměl v tom chodit, a tak se stal častým návštěvníkem sázkových kanceláří. Zprvu k němu byla štěstěna příznivě nakloněná, ale postupem času se od něj štěstí odvracelo a on začal zabředat do dluhů. Půjčoval si od příbuzných, přátel a snažil se klín vytloukat klínem. Ten skutečný problém nastal ve chvíli, kdy požádal o půjčku společnost, která se na první pohled tvářila jako seriózní firma. Tihle vykukové mu nikdy žádné peníze nedali, a naopak ho oškubali o jeho poslední peníze. A tak se Adam rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Přestože je Adamův příběh z hlediska práva děsivý, z hlediska spravedlnosti je nesmírně lidský. Tomu nahrává i čapkovský styl vyprávění, který zejména na začátku autor možná nevědomě napodobil („Tak nějak“, „Poslyšte“, „Prostě“, „Samozřejmě“).
Adam se ve vězení setkává s psychologem a vy máte pocit, že čtete rozhovor výtečníčka s policistou z kapesních povídek. Goffa je (paradoxně k obsahu) v této knize poetický vypravěč. Vyřádil se na originálních přídavných jménech a sem tam použil básnický výraz k dokreslení atmosféry. Povedený je popis toho, co kdo udělal.
Formálně jedna z nejlepších scén je ta, kdy si Adam pochutnává na čokoládových bonbonech, které už dlouho neměl. Postupně se dozvídáte detaily z Adamova života a čím dál víc jste zvědaví, co ten chlap vlastně provedl. Ačkoliv není kniha natřískaná akčními scénami, je příjemně napínavá. Celou dobu tušíte, o co jde, ale konkrétní čin se dozvíte až na konci. Ve chvíli, kdy se Adam odhodlal k činu, získala kniha na literární kvalitě.
Autorovi totiž nejvíc sedí akční scény a styl americké drsné školy. Začátek je plný dialogů, a i když nejsou špatné, rozhodně bych je nenazvala výjimečnými či nadprůměrnými. Rozhovory Adama s psychologem leckdy váznou a jsou místy neohrabané. Psycholog nevyznívá příliš realisticky, vzhledem ke svému povolání působí ne-li přímo jako tupec, tak jako pořádný naivka. Adam mu občas vysvětluje věci, které by mu vysvětlil i čtenář. Vězeňský psycholog si například neuvědomí, že by mohl posloužit vězni jako rukojmí. Pro bystřejší a rýpající čtenáře si autor připravil vysvětlení: psycholog dlouhá léta pracoval jako akademik na univerzitě (tudíž není nijak protřelý).
Goffa je výborný tam, kde má pouze jednoho hrdinu, který se pustil do akce. Těchto momentů bylo mnohem víc v předešlé knize. Jiní čtenáři nejspíš rádi sleví z literárních nároků, protože je plně pohltí to, co se od Goffy — policisty dozví o tom, jak to funguje v podsvětí. Adam (Goffa) seznamuje psychologa (čtenáře) se všemi možnými taktikami, kterými vás někdo může připravit o peníze.
Vánoční zpověď rozhodně stojí za přečtení. Je to ryze česká detektivka, která vychází z českého prostředí. Žánrově jde o krimi příběh, který má prvky thrilleru a je okořeněný akčními scénami. Rozhodně to není tuctová detektivka. Tohle je příběh, který pobaví, ale i poučí. A možná vás přesvědčí o tom, že je lepší vyhnout se všem těm, kteří jsou tak hodní, že vám půjčí peníze.
Mladá fronta, 2013
208 stran
www.kniha.cz
