Na knižních pultech se objevila už „dvojka“ povídkového souboru českých autorů na téma Vánoc. O svátcích klidu a míru si ale můžeme přečíst i na stránkách detektivek.
„Jednou o Vánocích, druhého dne svátku, jsem navštívil hned po ránu svého přítele Sherlocka Holmese, abych mu popřál všeho nejlepšího,“ tak začíná vánoční povídka Modrá karbunkule Sira Arthura Conan Doyle z hned první holmesovské sbírky povídek Dobrodružství Sherlocka Holmese. Případ s vánoční husou najdete taky ale v povídkovém výboru Strakatý pás.
Hned třikrát najdeme téma Vánoc v detektivkách Agathy Christie.
„Ty opravdu starodávné Vánoce už pomalu mizí,“ hovoří o anglických Vánocích pan Jesmond na začátku povídky Královský rubín, aby Hercula Poirota nalákal do jednoho venkovského sídla. „Lidé je dnes tráví v hotelích. Ale anglické Vánoce s celou rodinou shromážděnou kolem stolu, s dětmi a jejich punčoškami, s vánočním stromeček, krocanem a rozinkovým pudinkem, třaskavými bonbóny. Venku za oknem sněhulák…“
Snad můžeme prozradit, že se belgický detektiv nalákat nechá. A paní Laceyová v rodinném sídle Poirotovi vykládá:
„Ale Edwina Morecombová říkala, že chcete opravdu vidět starodávné Vánoce. Nic nemůže být starodávnějšího než my! Víte, můj manžel žije úplně v minulosti. Má rád všechno tak, jak to bývalo, když byl devatenáctiletý hoch a přijížděl sem na svátky. … Všechny ty stejné staré věci, vánoční stromeček, zavěšené punčochy, ústřicová polévka a krocan – dva krocani, jeden vařený, druhý pečený – a rozinkový pudink s prstenem a knoflíkem starého mládence a s ostatními věcmi uvnitř. Šestipence teď dávat nemůžeme, protože už nejsou z čistého stříbra. Ale všechny staré zákusky a mandle a rozinky a kandované ovoce a zázvorky. Panebože, připadám si jako katolog firmy Fortnum a Mason.“
Vánoční puding, oběd na Boží hod a samozřejmě záhada k přelousknutí.
Povídku najdete v antologii 18 oříšků k rozlousknutí, stejně jako další příběh Vánoční tragédie.
Jedná se o jeden z příběhů Úterního klubu, a který navíc vypráví samotná slečna Marplová. Přestože jsou Vánoce i v názvu povídky, daleko větší atmosféru má již zmíněná poirotovská povídka a také román Vánoce Hercula Poirota – netradičně rozdělený na kapitoly podle dnů a odehrávající se od 22. do 28. prosince.
Detektivka Město malérů Elleryho Queena se odehrává poměrně dlouhý časový úsek a jedna kapitola je zasena i do doby vánoční – Vánoce : druhé varování, tak zní název.
A co současní autoři?
Pohoda Vánoc na jedné straně a hrůza zločinu na straně druhé se k sobě jaksi nehodí, jsou ale i tací, kteří jsou kvůli práci (a opravdu jen kvůli ní) raději v hotelu. Nezdá se Vám? Po depresivní islandské detektivce Hlas Arnalda Indridasona možná změníte názor.
„Do těchto místností, jež byly úplně obložené knihami a v nichž strašil duch skladatele Wagnera, byl pozván málokdo; anis seržant Lewis si tady nikdy nepřipadal jako příliš vítanýá host. Dokonce ani o Vánocích.“
Přesto je ale Lewis v povídce Morseův největší případ ze sbírky Největší případ inspektora Morse a jiné povídky pozván dál a po jisté Morseově stížnosti říká:
„Nevypadá to, že máte zvlášť vánoční náladu.“
„Vánoce nemám rád – odjakživa,“ odvětí inspektor.
„Zůstanete v Oxfordu, pane?“
„Hodlám malovat.“
„Cože – snad ne obraz?“
„Malovat kuchyň. Výtvarné vlohy postrádám – odjakživa.“
„Vy mluvíte čím dál víc jak Skrblík, pane.“
„A budu si číst nějaký Dickensův román. Jako vždycky o Vánocích.“
U mistra citátů, Colina Dextera, snad ani nepřekvapí, odkud pochází ten na začátku zmiňované povídky. Ano, jak jinak, z Vánoční koledy Charlese Dickense, který ostatně obohatil o nedopsaný román i detektivní žánr.
