Travič z Ptahova chrámu je šestou, prozatím poslední knihou v sérii o královském soudci Amerotkeovi.
Na příkaz královny-faraona 18. dynastie, Hatusu, musí tentokrát Amerotke vyřešit záhadný případ, který začíná otravou tří písařů při posvátném obřadě na nádvoří Ptahova chrámu. Brzy poté je v jezírku nalezen mrtvý významný obchodník Ipuj se svou ženou Chiat, aniž by vešel do domu kdokoliv cizí. Vzájemně spolu případy na první pohled nesouvisí, ale pátráním objeví Amerotke, Zrak i sluch Božské, skutečnosti, které hovoří jinak.
Sympatický soudce Amerotke je vylíčen tak trochu jako svatý a téměř všemocný. Tam, kde si neví rady, je sběratelem informací z nejpodivnějších zdrojů jeho důvěrník a sluha, trpaslík Šufoj, který se neustále snaží dokazovat soudci svou vděčnost za záchranu života. Velmi zajímavou postavou je královna Hatusu, zvaná Božská. Aby dokázala svou sílu, musí být odolnější než muži v jejím postavení. Podivná mírová smlouva s Libyjci je jednou ze zkoušek její moci, poprava kterou musí provést je však ještě těžším úkolem.
Z obávaných Ari sapu neboli Knih zkázy pojednávajících o účincích nejrůznějších jedů měl čerpat Rechet, osoba uvězněná za domnělé otrávení velkého množství osob. Rechet ale z pouštního vězení uniká a další mrtví přibývají. Ale možná je všechno úplně jinak. Do hledání Recheta se kromě a Amerotkeho a důstojníka thébské městské stráže, Nadifa, pouští i zločinecké bandy z Théb.
Vražda chrámové tanečnice Hutepy, která byla i přítelkyní Rocheta, vyvolává další otázky a příběh začne mít větší gradaci. Přibývá akce, která doposud mohla chybět milovníkům většího napětí. Čím víc se blíží den soudu, tím zamotanější se příběh stává.
V příběhu bylo zajímavé sledovat, jak si musela poradit vyšetřující osoba, která neměla technické pomůcky obvyklé v dnešní době. Stejně tak bylo i omezenější ohledání mrtvých osob v Domě smrti. Aby uspěli, museli používat více důvtipu. Rafinovanější však byli i jejich protivníci.
Pro člověka, který si právě nelibuje v historii, asi bude tato kniha oříškem, protože obsahuje popisky různých tehdejších obřadů, zvyklostí a prostředí. Nejsou ale nijak sáhodlouhé a umožňují člověku utvořit si barvitou představu tehdejší společnosti. Zvláštní se také mohou stát oslovení jako „Božská“ nebo „Ctihodný“, která jsou neobvyklá ale do historického kontextu zapadají a vy si na ně při čtení zvyknete.
Kniha je vlastně takovými pár hodinami přitažlivě neobvyklého dějepisu, propojenými s dávkou napětí.
Originál: The Poisoner of Ptah, Headline Publishing Group Londýn 2007
Překlad: Ludmila Janská
Vydala: Metafora, 2008
