Nový případ z Périgordu, kde Bruno, městský policista a strážný anděl v jednom, dohlíží na své ovečky a nonšalantně přitom řeší zločiny…
Tohle léto v périgordském St Denis nebude jen tak. Jako by nestačilo, že všechny vystrašil požár uprostřed na troud vyschlých polí. Ještě ke všemu se kolem toho pozemku vynořují podivné tajnosti a tlaky z Paříže po co nejrychlejším uzavření případu. Ale jak Bruno Courréges zakrátko zjistí, o přísně tajném pěstování geneticky upravených potravin vědělo až překvapivě mnoho lidí. A někdo s ním nesouhlasil natolik, že požárem ohrozil i ostatní pole nad městečkem…
Sympatický Bruno Courréges je Francouz každým coulem a je na to patřičně hrdý – na víno, tradice i sounáležitost lidí ve městě. Své městečko miluje a střeží jako lev, běda pařížskému turistovi, který upustil láhev výtečného vína a chtěl odjet bez zaplacení náhrady! Kdo četl předchozí díl Bruno, Chef de Police, ten si jistě pamatuje, že Bruno trénuje mladé sportovce a je i členem městské rady, zkrátka že ví o všem, co se kde v St Denis šustne. Tedy téměř o všem. Alternativní komunita hippies například může před pozorným policistou skrývat nějaká tajemství – není třeba mezi nimi nějaký militantní ekolog, co zapaluje pole?
Jak už se na správnou byrokratickou velmoc patří, co vyšetřovacího zmatku mezi četnictvem, státní policií a Brunem coby policií městskou se ještě připlete brigadier Lannes ze zpravodajské služby, aby zatkl kohokoliv za útok na ta tajná pole. Brunovi tak přibude další vráska, protože bude muset před akčním brigadierem chránit chudáky potencionální podezřelé (tím spíš, když je Bruno všechny dobře a leta zná…).
Brzy do hry vstoupí ale i nový element – americký podnikatel Bondini chce skoupit jižní svahy nad řekou a vybudovat tam vinice s hotelem, návštěvním centrem, prostě málem Disneyland. Starosta v tom sice vidí příležitost pracovní i investiční, ne každý je však ochoten odprodat svá políčka nebo jen dovolit takhle zkomercializovat klidný kraj St Denis…
Číst tuhle knížku je požitek. Člověk až skoro vidí před sebou ty vinice, mírně zvlněné kopečky, trhy na náměstí… Je to takový svěží vítr mezi všemi těmi pochmurnými kriminálkami. Čas tu plyne trochu jinak, vyšetřování je prokládáno nezbytnými domácími oslavami, dojde i na Brunovo pověstné grilovací umění, ke každému chodu pochopitelně to správné víno…
I sám hlavní hrdina má trochu jiné starosti, než policisté obvykle mívají. Není si jist, jestli vůbec chce dopadnout žháře, protože tuší, že by to mohl být někdo, koho zná a má rád. Neví, jestli by byl šťastný v Paříži, i když by tak byl blíž své občasné přítelkyni Isabelle. A nechce jít do sporu se starostou, protože ačkoli s ním nesouhlasí ohledně americké investice, velmi si ho váží jako přítele…
Člověk je tak ukolébán pohodou a klídkem vinobraní, že je pro něj těžké si uvědomit, že čte detektivku. Ale ona se mu sama drsně připomene, když náhle začnou umírat lidé, které si čtenář stejně jako Bruno stihl oblíbit. Ale byla ta smrt opravdu nehoda? A jak moc dějem zamíchá koketní quebečanka Jacqueline, která je až příliš přítulná? Najednou tu máme parádní detektivní zápletku, dokonce i se psem, který nezaštěkal, a s ukázkovým podezřelým, který je ale možná podezřelý až moc…
S nesmírným potěšením jsem četla druhou polovinu románu, kdy začínalo vysvítat, že případ bude mnohem komplikovanější, než jak se tvářil na začátku. Stejné je to i s celou knihou. Působí tak prostě a jednoduše, o to víc pak překvapí svou důmyslností.
St Denis sice není ráj na zemi, ve Walkerově podání k němu ale nemá daleko. Kdyby bylo městečko reálné, tahle báječná série by mu zvedla návštěvnost o sto procent…
Originál: The Dark Vineyard, 2009
Překlad: Jan Klíma
Vydal: Dokořán, 2012
278 stran
www.dokoran.cz
