V úvodu nejnovější knihy Pavla Jansy, kterou letos v srpnu vydalo brněnské nakladatelství Moba, vypravěč píše o tom, jak těžké je napsat první větu memoárů. Nelehký úkol připravil pan profesor Jansa i autorovi této recenze. Jedná se totiž o poměrně komplikovanou knihu — co se odvíjení a charakteru příběhu týče i co se týče způsobu vyprávění.
Nejprve sledujeme vyprávění čerstvě penzionovaného pána z Brna, který se rozhodne, že by začal psát, a začne navštěvovat kurz pro začínající autory, aniž by s jeho literárními výtvory byla učitelka úplně spokojená. Poté dochází v ději ke střihu a ocitáme se v Moravském Týnci nedaleko Brna, v němž byl zavražděn místní milionář Mácha. To se dozvídáme z perspektivy policisty Kováře. Hlavní část knihy je líčena v dlouhé kapitole Návštěva starého pána, kdy se jedná o text rukopisu onoho důchodce z úvodu příběhu.
Do Moravského Brodu přijíždí vysoce postavený pracovník Microsoftu, blízký spolupracovník samotného Bila Gatse objevivšího se předtím krátce v Brně. Moravskobrodský rodák Havránek, v Americe Raven, přijíždí do svého města a kontaktuje místního novináře s tím, že se na něj lidé mohou obracet se svými projekty. On by možná nějaký finančně podpořil. Zvláštní zájem v něm z řady investorů vzbudí místní boháč Hála s nabídkou poněkud nekalou.
Jak bývá u Jansy zvykem i v jiných knihách, příběh není jen o spáchání zločinu, kdy by se poté vyšetřovali jednotliví podezřelí. Tentokrát je vše ale trošku zamotanější: řeší se zde vztahy (především milostné) a křivdy před rokem 1989, vzpomíná se zkrátka na mládí, které už je pryč. Naznačí se a rozplete nějaký nový motiv, ale není jasné, jestli je pro příběh podstatný; to vše ještě doplňuje postupné sbližování Havránka s mladou Terezou, novinářkou místního plátku a shodou okolností milionářovou dcerou, která je mladá a krásná tady a teď.
Nejrozsáhlejší část knihy (přes 160 stran) je popisována jako literární dílo, nám čtenářům ale musí být jasné, že nějak souvisí s příběhem. Jak se ale ten stařík z úvodu knihy o všem dozvěděl? Tato část je vyprávěna ve třetí osobě především z pohledu Havránka, ale částečně se nazírá na příběh i z pohledu dalších aktérů. Jména postav jsou sice změněna, zároveň lehce rozluštitelná: z kapitána Kováře je kapitán Kolář, z Moravského Týnce Moravský Brod, jen boháč Mácha je složitěji zašifrován jako Hála.
Už název knihy Stařec a mord je samozřejmě určitou narážkou a poznámek na různé české osobnosti nejen literárního světa je Jansova kniha plná. Několikrát je třeba zmiňován kapitán Exner z detektivek Václava Erbena, Kolářovi muži se jmenují jistě ne náhodou Michal a David. Postavy zároveň zmiňují různá umělecká díla (myšleno třeba i hudbu) a povídají o názorech na svět vůbec, což je zajímavé (ne každý detektivkář zmiňuje Holana), někdy nutící k zamyšlení, někdy přece jen zbytečně zdlouhavé; opomenout by se neměly ani čtyři motta v úvodu knihy (Iuvenalis, Bertolt Brecht, Milan Kundera, Karel Čapek).
Už v jiných detektivkách, třebaže označení detektivky není pro autorovy prózy zrovna nejlepší označení, Jansa kultivovaně vyprávěl příběhy z pohledů různých postav, třeba i popisoval stejnou událost z více úhlů. To platí i pro Starce a mord. Myslím si však, že příběh s rukopisem knihu zbytečně komplikuje, přestože takovému způsobu vyprávění nejde upřít patřičnou dávku nápaditosti. Úkolem recenzentovým však není navrhovat, jak by knihu napsal sám. Síla Jansových příběhů je podle mého v líčení mezilidských vztahů, takový společenský román, kde se kromě jiného i vraždí, a je škoda, že se toho lépe nedržel i v této knize.
Především motiv kolem nabídky (jedná se o jistý druh nelegálního obchodu), kterou učiní milionář Mácha-Hála potenciálnímu chlebodárci Havránkovi, se patřičně nehodí do poklidného tempa detektivky z českého maloměsta, v níž nepůsobí zrovna uvěřitelně, a zapadl by spíše do thrilleru nebo špionážního románu angloamerické provenience.
A takový pohled na náš svět z pohledu ufona (což je krátké literární cvičení čiperného důchodce) je čtení poutavé, nápadité, vtipné, ale musím si zároveň klást otázku, jak a jestli souvisí s hlavním příběhem a proč se něco takového objevuje v detektivce.
Pavel Jansa rozhodně nepíše špatně, to dokazuje i Stařec a mord, v němž se však věnuje velkému množství témat, hodně věcí je zde zbytečně až moc zamotaných a příběh není vyprávěn jednoduše. Škoda. Snad příště…
Morávská Bastei Moba, Brno 2011
edice Původní česká detektivka, svazek 144
240 stran
www.mobaknihy.cz
