V pořadí šestá kniha s detektivem Harrym Holem se odehrává v předvánočním čase roku 2003 a blížící se svátky klidu a míru nebudou zřejmě úplně náhodným motivem. Kniha je rozdělena do pěti částí pojmenovaných Advent, Spasitel, Ukřižování, Milost a Epilog, odkazy na víru najdeme i v názvech některých kapitol, třeba Zmrtvýchvstání.
O spasiteli se mluví v knize několikrát a o více osobách, není se však třeba bát zmínek o bibli na každé druhé straně, i když se dostala do motta celé detektivky.
Chorvatský nájemný vrah, který byl za války v Jugoslávii v devadesátých letech označován jako malý spasitel, míří z Paříže, kde vraždil, vraždit dál, tentokrát do Osla, kde na oddělení vražd nastupuje nový šéf, se kterým si Harry Hole nebude možná zcela rozumět. Zavražděn je jeden člen Armády spásy, kolem jejíž komunity se příběh točí. Zřejmě případ souvisí i se znásilněním z roku 1991 popsaném v první kapitole, ke kterému došlo právě na táboře Armády spásy. Zemřel však ten pravý? A kdo si vraždu objednal?
Zabiják kvůli velkému sněžení — a během celé detektivky jsou sníh i mráz několikrát zdůrazňovány — neodlétá z Osla, a i když už čtenář může mít pocit, že dojde k dopadení, Nesbø přichází se zvratem a pak dalším a dalším. Dokáže napínat, ale situací, kdy už to vypadá, že vše skončí, je zbytečně příliš.
Sám autor Harryho Holea označil za detektiva americké drsné školy importovaného do Norska, s čímž lze bez hádání souhlasit. Potýká se s problémy s alkoholem, přítelkyně Ráchel ho opustila, má sice oblíbené parťáky Halvorsena a Beátu, ale je především samotář, který má své vlastní metody. Jako u hrdiny Hamettova Maltézského sokola mohou čtenáři váhat, jestli se nepřidá na špatnou, zločineckou stranu barikády, ani Hole se nevyhne kontaktu s těmi, kteří patří do vězení. Třeba když se rozhodne vypravit do chorvatského Záhřebu (že by část děje v zahraničí byla nezbytnou součástí holeovských detektivek?); i díky tomu není zabiják Nesbøho jednoznačně zařaditelný jako vyloženě záporná postava. Při čtení jsem si hlavně v úvodu vzpomněl na vraha Kellera, který je hrdinou knih Lawrence Blocka, postupně však spadá spíše pod označení štvaná zvěř.
Ve výstavbě zápletky končící překvapivým závěrem se Nesbø drží tradic klasické detektivky, jen je akčnější a napínavější. Odkrývání stop, falešné stopy, matení čtenáře, důležitá stopa skrytá v drobném detailu, který se při čtenářském zápalu brzy zapomene nebo nevyhodnotí jako důležitý; vše na konci do sebe zapadající. Už v případě Pentagramu jsem přirovnal Joa Nesbøho k Agathě Christie, Spasitel to potvrzuje.
A ještě využívá možností vyprávění ve třetí osobě. Příběh je nahlížen z pohledu Harryho, možných podezřelých či možných obětí, drobných postaviček (objevitel mrtvoly apod), ale i chorvatského nájemného vraha. Vtipně může působit zabijákův pohled na norštinu, které nerozumí, nebo třeba odlišné číslování poschodí ve výtahu. Nesbø subjektivního nazírání využívá i k matení čtenářů. Že něco vidí nebo si myslí nějaká postava, neznamená, že to tak skutečně je. Celá kniha pracuje — právě vzhledem ke střídání postav — se střihy a zvlášť v úvodních kapitolách mohou způsobovat špatnou orientaci v textu. Někdo se například ptá, jestli je manžel doma, odpovídá však postava v jiném městě a někomu jinému.
Nechybí ani holeovské hudební odkazy, jak byly použity v předchozích knihách, Harry vlastní sbírku starých desek. Nechybí ani humorné okamžiky, i když líčení drsných věcí je tu více, od znásilnění na začátku knihy přes vysáté lidské oko až třeba po popisy války v bývalé Jugoslávii.
Jedná se o samostatnou zápletku a po knize mohou tedy sáhnout i ti, kteří od autora zatím nic nečetli, zároveň lepší zážitek umožní znalost předchozích titulů, alespoň Nemesis a Pentagramu. Kromě případu se totiž řeší osobní vztahy na pracovišti, Harryho vlastní život a především má dozvuky příběh s jeho kolegou Tomem Waalerem, kterého Harry podezíral z pašování zbraní, což je zde vedlejší, ale povedená linie vyprávění.
Kniha Zlín vydala Spasitele jako předchozí romány Joa Nesbøho v edici Fleet a opět s patřičnou propagací. Rozesílání reading copies před vydáním tentokrát pouze v elektronické podobě například pro čtečky, reklama, propagování na facebookovém profilu a k tomu ještě autor zavítavší do Prahy.
Jen toho kvalitního papíru, na nějž je kniha vytištěna a na nějž se několikrát upozorňovalo, mohlo být v rámci šetření našich lesů a peněženek čtenářů méně: patkové písmo, jímž je příběh vytištěn místo moderního bezpatkového z předchozích holeovek, je až zbytečně veliké. Nejen ti spořiví, ale i příznivci nového typu čtení si však mohou pořídit knihu v elektronické podobě, s níž nakladatelství přišlo rovněž na trh.
Jistě i vydání e-knihy ukazuje, že Jo Nesbø je v současnosti hvězdou detektivní literatury. A co je důležitější, nejen hvězdou, ale i dobrým autorem. V případě Spasitele se mu povedla kvalitní napínavá detektivka, ovšem i příběh, který by měl donutit přemýšlet ještě po přečtení. Což je jistě více, než nabízí běžná „konzumní“ literatura, ke které autorovy knihy v rámci škatulkování patří v regálech knihkupectví.
Originál: Frelseren (2005)
Překlad: Kateřina Krištůfková
Kniha Zlín, Zlín 2012
Edice Fleet, svazek 26
www.knihazlin.cz
528 stran
