Cesta za láskou může být dlážděná různými úskalími. A někdy také mrtvolami. Antihrdina Joe Goldberg ve volném pokračování úspěšného románu Ty.
Joe Goldberg je třicetiletý knihkupec z New Yorku. Seznámí se s mladou kolegyní Amy, do které se zamiluje. Cítí, že by to mohla být láska jeho života. Po společně strávené krátké dovolené však Amy zmizí i s cenným svazkem knih z obchodu. Joe je zklamaný, ale ještě více rozzuřený. Rozhodne se, že Amy vypátrá stůj, co stůj, a zabije ji. Ostatně, nebude to poprvé, kdy sprovodil ze světa někoho, kdo ho zklamal nebo se mu postavil do cesty…
I když údajně Amy sociální sítě odmítá, Joe díky nim celkem rychle zjistí, že se přestěhovala do Hollywoodu, kde se snaží prorazit jako herečka. Na nic nečeká, v New Yorku za sebou pálí mosty a také se stěhuje do Los Angeles. Amy sice nenachází, zato potkává svou další životní lásku, krásnou a bohatou dívku jménem Love Quinnová. Ale i ve „filmovém městě“ se pohybuje dost lidí, které Joeovi komplikují život, nebo podivných existencí, bez kterých by se svět (alespoň podle jeho mínění) obešel. Navíc Joea začíná dohánět vlastní minulost…
Když mladá americká televizní novinářka a scénáristka Caroline Kepnes představila v roce 2014 světu Joea Goldberga (román Ty), kritika nešetřila nadšením. Mluvilo se o pozoruhodném debutu, zneklidňujícím příběhu o stalkingu, až o originálním psychologickém příběhu, plným varování. Také se objevily hlasy, že autorka určitě musí napsat další knihu. Caroline žadatele vyslyšela a o rok později vzniklo volné pokračování s neotřelým antihrdinou. Opět vyprávěné v první osobě přítomného času, kdy hlavní postava vidí vše po svém a neustále dění kolem sebe sarkasticky glosuje.
Joe mi hodně připomíná Dextera, Carolinina amerického kolegy Jeffa Lindsaye. Jeho hlavní hrdina ale zabíjí ty, které si to podle jeho soudu zaslouží, protože nějakou chybou v systému unikli trestu. Joeovi jde v románu Skrytá těla pouze o to, zabít z pomsty bývalou přítelkyni. Ale stejně jako (ať chcete nebo ne) Dexterovi fandíte, i tady hlavnímu hrdinovi přejete, aby tu Amy, která ho podrazila a okradla, našel a dal jí co proto. Nebo třeba aby se podobně vypořádal s podivínským zarputilým policistou či nenáviděným sokem.
Skrytá těla jsou jako Dexter v Hollywoodu, v prostředí Vincentova světa (ale ne tak přikrášleného), s myšlením Henrika „HP“ Petterssena z románu [game]. „Oběti“ však nejsou vyloženě špatné a zkažené. Tím pádem představují „Těla“ (zase) tak trochu znepokojující příběh – ještě než zatneme vítězně pěst nad dalším Joeovým skalpem (vážně, některé postavy jsou opravdu na zabití), autorka zároveň zasadí čtenáři semínko pochybnosti: „Nemělo by ti ho být přece jenom trochu líto?“ Pak se ptáme sami sebe, zdali bychom tu či onu postavu vnímali v jiném příběhu jinak.
Jenže Caroline nám moc nedovolí nahlížet na Joeovi oběti jinýma očima. Nebo je to v každém případě moc těžké. Ruku na srdce – také máte chuť občas někoho zabít? Představujete si, jak ho topíte ve vaně? Musíte se usmívat a říkat to, co se od Vás čeká, i když si myslíte něco jiného? Pokud teď souhlasně kývete hlavou a říkáte „To víš, že jo, kámo!“, pak bude tahle kniha přesně pro Vás.
Právě hledání Amy v Joem nenáviděném Hollywoodu, v tom bláznivém světě nekonečných „pařeb“, kde je každý pumpař potencionální herec a každá servírka adeptkou na novou seriálovou hvězdu, Joe trousí na adresu těchto zoufalců jednu hlášku za druhou. Skoro každá druhá věta je perla a Vy se nenudíte ani na okamžik, i když se vlastně zrovna nic moc neděje. Chtěl jsem sem vložit nějaké ukázky – vím, že mnoho lidí to má v recenzích rádo – a při čtení mi pořád do mysli naskakovaly další a další odstavce, které by se daly k tomuto účelu použit. Ale nakonec jsem se rozhodl, že sem žádnou ukázku nedám! Je to ode mne ošklivé? Jenže to bych sem musel vložit celou knihu…
Přitom je to ve své podstatě obyčejný příběh o tom, „jak chudý do světa svou přítelkyni hledat se vydal a jinou lásku našel“. Ale v podání cynického vypravěče je z toho vtipně nastavené zrcadlo celému kolotoči kolem filmového průmyslu vůbec. Ani styl vyprávění není žádným „objevením Ameriky“, ale stále ještě je tak vzácný, že ho pokaždé rádi znovu uvítáme. Zapomeňte na Los Angeles, jak ho máte rádi třeba z románů Michaela Connellyho. Tady se nakazíte ironickým pohledem přistěhovalce z New Yorku a stejně jako Joe budete tímto městem a vším, co je s ním typicky spojené, pohrdat.
Kniha je doslova prošpikována řadou odkazů na různé seriály a filmy, a tak tu platí, že čím více jich znáte, tím více si příběh užijete. Přesně totiž budete vědět, jak to či ono hlavní postava myslí. Stejně tak si četbu užijí ti, kdo už si neumí svůj život představit bez Facebooku, Instagramu nebo Twitteru. Sociální sítě tu hrají – jak už je ve spoustě dnešních románů běžné – velkou úlohu. V románu se to hemží samými „hešmarky“, „tweety“ apod., stejně jako moderním pojmenováním různých typů lidí („hipsteři“ atd.). Ale i když nedáváte světu každou půlhodinu najevo, že zrovna jdete na záchod či do hospody, nemusíte se bát, že byste příběh nepochopili. Pokud alespoň umíte zapnout počítač a spustit v něm nějaký soubor (což umíte, když čtete tuto recenzi), tak můžete být v klidu.
Všechno to ovlivnění postav filmy a sociálními sítěmi plyne především z autorčiny původní profese – jako novinářka se zaměřovala na popkulturu, pracovala pro různá média (včetně Yahoo!) a psala scénáře pro televizní show. Co ale rozhodně musím vyzdvihnout, to je Carolinina perfektní schopnost vcítit se do mysli své hlavní postavy, dnešního mladého muže. Příběh vyprávěný z jeho pohledu Vás nejen hladce vtáhne do děje, ale dost často zapomínáte, že příběh napsala žena, protože spousta postřehů a myšlenek hlavní postavy je pro mužské pohlaví velice trefná. A když se pak podíváte na autorčinu sympatickou tvář, budete se možná divit, jak tahle „něžná bytost“ hojně prokládá svůj černohumorný thriller s příměsí lehkého porna slovy jako „kráva“, „pták“, nebo ještě horšími. Ale k povaze hlavního hrdiny to sedí.
Kdo máte rádi herce Jana Zadražila (seriály Velmi křehké vztahy, Místo zločinu Plzeň), pak Vás možná bude zajímat, že namluvil audio verze obou románů Caroliny Kepnes. Myslím, že šťavnatý jazyk hlavní postavy Joea bude v podání tohoto herce, který také velmi dobře dokáže zahrát cynickou postavu, důvodem, proč si audioknihu z nakladatelství Tympanum pořídit.
Je celkem snadné a lákavé glosovat svět očima Joea. Je přece kolem nás tolik směšné hlouposti, nabubřelosti a namyšlenosti! Ale jen málokdo umí tak dobře, tak vytrvale a tak šikovně to vše zkombinovat s thrillerem, jako Caroline Kepnes.
Originální titul: Hidden Bodies (2015)
Vydáno: Emily Bestler Books/Atria, New York (2009)
Vydání v České republice: Domino (2015)
Přeložil: Jan Netolička (2015)
464 stran
