V Säffleské nemocnici je brutálně zavražděn člověk, což samo o sobě není pro policii obvyklé, ale ještě k tomu je obětí zločinu člověk z branže, tedy policista. Kriminalisté jsou zděšeni a pouští se do pátrání s velkou vervou, hájí svojí „stavovskou čest“. Nejprve detektivové uvažují o pomstě některého obětí dopadeného zločince, ale všechno je jinak. V průběhu pátrání však vychází najevo, jaké praktiky se u některých policistů považují za normální. Buzerace, povýšenost a poškozování zadržených lidí, ať už vinných či nevinných. Neadekvátní násilí, v kterém si někteří policisté libují, způsobí mnoha lidem trauma, ba i soukromou tragédii. Laicky řečeno, policie si tak trochu na tento případ zadělala sama, ať už svou brutalitou ve službě či ignorováním stížností postižených, právě proto, že policista proti policistovi nepůjde.
Hrdinové jsou staří známí. Jiskří a bouří to mezi nimi právě proto, že jde o jednoho z nich a každý má trochu jiný náhled. Jako kritika stavu policie, je detektivka vcelku povedená, poklidná, s akčním závěrem. Bezmocnost postižených šokuje a irituje a upřímně řečeno je mi toho vraha líto, přečtěte a budete vědět proč.
Překlad: Dagmar Hartlová
Nakladatelství Svoboda – 2.vydání, 1984
