Ruth Rendellová

BIBLIOGRAFIE I OCENĚNÍ I ODKAZY

BIOGRAFIE ::

* 17.02.1930 v South Woodfordu/Londýn, Velká Británie – 02.05.2015 Londýn, Velká Británie

Ruth Barbara Rendellová, někdy také píšící pod pseudonymem Barbara Vineová je často nazývána „královnou zločinu“ (Queen of Crime).

Narodila se v Londýně do učitelské rodiny. Po vystudování střední školy v Essexu, kam se přestěhovali, začala pracovat jako novinářka v místních novinách. V roce 1950 se vdala za novináře Donalda Rendella a po narození syna zůstala deset let doma. V roce 1975 se rozvedli a znovu se vzali v roce 1977. Ruth zkoušela psát, ale její pokusy nikam nevedly. Až jeden vydavatel jí poradil, aby zkusila detektivní žánr. Podařilo se a už její první kniha, Smrt má jméno Doon (1964), ve které přivedla na svět inspektora Wexforda, jí umožnila koupi vysněného jaguáru.

Ruth Rendellová se stala velmi úspěšnou spisovatelkou právě díky své sérii knih s vtipným, chytrým a spolehlivým a dobráckým inspektorem Reginaldem Wexfordem z fiktivního městečka Kingsmarkhamu. V roce 2007 již vyšla jednadvacátá kniha s názvem Not in the Flesh.

Vedle této série píše autorka psychothrillery v jejichž tématech se objevují témata jako sexuální obsese, výsledky špatné komunikace, náhody a lidskost kriminálníků. Velmi dobré vcítění se autorky do života jejích postav nabízí velmi „živý“ literární zážitek.

Velmi úspěšné psychologické romány o zločinu píše autorka pod pseudonymem Barbara Vineová. Tento pseudonymem složila Ruth Rendellová ze svého druhého jména a dívčího jména své babičky.

Ruth Rendellová má víceméně stejně rozvržené dny. Každý den píše asi čtyři hodiny. Říká, že je velmi „neurotická“ co se týká přesnosti. Často se prochází až několik mil denně. V tu dobu přemýšlí o svých příbězích. Preferuje velmi lehká jídla, převážně ovoce a sýr. Nikdy nejí červené maso a nic tučného.

Ruth Rendellová obdržela spoustu ocenění a v roce 1997 byla za svou literární činnost povýšena do šlechtického stavu a stala se z ní baronka Rendellová z Baberghu. Zasedá ve Sněmovně lordů za labouristy. Oproti tomu jiná baronka, P.D. Jamesová zasedá za konzervativní stranu.

Knihy Ruth Rendellové byly přeloženy do pětadvaceti jazyků a mnoho románů a povídek bylo úspěšně adaptováno pro televizi.

Ruth Rendellová má jednoho syna a dvě vnoučata. Se svým mužem žila až do jeho smrti v domě ze 16. století v Suffolku.
(21.03.2008)

Až do své smrti 2. května 2015 žila autorka v Londýně.

OCENĚNÍ ::
1976 Zlatá dýka od Crime Writers´ Association, Sdružení autorů detektivních příběhů za román A Demon in My View (Podoba ďábla) za nejlepší detektivku roku.
1985 Stříbrná dýka za The Three of Hands (Čas všechno zahojí).
1986 Zlatá dýka za román Live Flesh (Smrt zaživa).
1987 Zlatá dýka za psychologický příběh A Fatal Inversion (pod pseudonymem Barbara Vine).
1990 Literární cena Sunday Times a Diamantová dýka za celoživotní přínos detektivnímu žánru.
1991 Zlatá dýka za King Solomon´s Carpet.
1997 cena Grand Master Award od Mystery Writers of Amerika za své celoživotní dílo.
1997 povýšení do šlechtického stavu ministerským předsedou Tonym Blairem.
2004 Mystery Ink Gumshoe Award za celoživotní přínos
2005 CWA Dagger of Daggers (nejlepší detektivní román z autorů, kteří již získali Zlatou dýku tzv. Nejlepší z nejlepších za A Fatal Inversion (jako Barbara Vine)
2013 Theakston’s Old Peculier Crime Writing Festival – cena za celoživotní přínos
Více o cenách

ODKAZY ::
http://www.inejacet.nl/RuthRendellenglish/start.html

BIBLIOGRAFIE ::
Inspektor Wexford

  • Smrt má jméno Doon (From Doon with Death, 1964; Mht 1994; přel. Milada Merhautová)
  • (Wolf to the Slaughter, 1967)
  • Lhůta pro smrt (A New Lease of Death, 1967; Motto 2002, přel. Věnceslava Lexová)
  • Svědek má zemřít (The Best Man to Die, 1969; Motto, 2007; přel. Věnceslava Lexová)
  • (A Guilty Thing Surprised, 1970)
  • (No More Dying Then, 1971)
  • (Murder Being Once Done, 1972)
  • (Some Lie And Some Die, 1973)
  • (Shake Hands Forever, 1975)
  • (A Sleeping Life, 1979) 
  • Rafinovaná vražda (Put on by Cunning, 1981; Motto, 2008)
  • Mandarínův mluvčí (Speaker Of Mandarin, 1983; Český spisovatel 1995, přel. Ingrid Vichnarová)
  • Krkavčí krutost (An Unkindness of Ravens, 1985; Knižní klub 1996, přel. Vladimír Piskoč)
  • Všechno je jinak (End in Tears, 1988; Knižní klub – Mustang 1996, přel. Vladimír Piskoč)
  • (The Speaker of Mandarin, 1983)
  • Hra se smrtí (Kissing the Gunner´s Daughter, 1992; Český spisovatel 1996, přel. Michaela Ponocná)
  • Bezejmenná oběť (Simisola, 1994; Motto, 2009, přel. Věnceslava Lexová)
  • Poslední stopa – případy inspektora Wexforda (Road Rage, 1997; Brána 1998; přel. Stanislav Pavlíček)
  • Něco se stalo (Harm Done, 1999; Motto 2001, přel. V. Lexová)
  • Záhada zmizelých dětí (The Babes in the Wood, 2002; Motto, 2003, přel. Eva Brožová)
  • Případ ztraceného muže (Not in the Flesh, 2007; Motto, 2010)
  • Démon v krabičce (The Monster in the Box, 2009; Motto, 2012)
  • Krypta (The Vault, 2011; Motto, 2013)

Ostatní

  • Kdo si počká (To Fear a Painted Devil, 1965; Motto 2001; přel. Zuzana Mandlíková)
  • Marnivost umírá jen stěží (Vanity Dies Hard, 1965; Mht 1994 přel. Věnceslava Lexová [jako Slávka Lexová])
  • (The Secret House of Death, 1968)
  • (One Across, Two Down; 1971)
  • Pochmurný dům (The Face of Trespass, 1974; in: 3x v blízkosti vraha, Odeon 1987, přel. E. Marxová)
  • Podoba ďábla (A Demon in My View, 1976; in: 3x v blízkosti vraha, Odeon 1987, přel. Hana Bělohradská)
  • Dvojí tvář (A Judgement In Stone, 1977; in: 3x v blízkosti vraha, Odeon 1987 přel. Eva Marxová)
  • Pod svícnem bývá tma (Make Death Love Me, 1979; Motto 2000 přel. V. Lexová)
  • (The Lake of Darkness, 1980)
  • Pán vřesoviště (Master of the Moor, 1982, Motto 2003, přel. Václav Fišer)
  • Panenka (The Killing Doll, 1984; Motto 1998, přel. P. Klufová)
  • Čas všechno zahojí (The Tree of Hands, 1984; Motto 1999 přel. Zd. Pokorná)
  • Smrt zaživa (Live Flesh, 1986; Mht, 1994, přel. Radek Honzák)
  • Nemluv s cizími (Talking to Strange Men, 1987, Český spisovatel 1996; přel. Ingrid Vichnarová)
  • Družička (The Bridesmaid, 1989; Motto 1997, přel. Petra Klufová)
  • Od deseti k pěti (Going Wrong, 1990; Motto 1998, přel. P. Klufová)
  • Pád z hnízda (The Crocodile Bird, 1993; Mht 2004, přel. Ondřej Svatoň)
  • Na každého jednou dojde (The Keys to the Street, 1996; Motto 1999, přel. Petra Klufová)
  • (A Sight for Sore Eyes, 1998)
  • Adam a jeho Evy (Adam and Eve and Pinch Me, 2001; Motto 2002, přel. Eva Brožová)
  • Rotvajler (The Rottweiler, 2003; Motto, 2005; přel. Marcela Nejedlá)
  • (Thirteen Steps Down, 2004)
  • Mrazivé mlčení (The Water’s Lovely, 2006; Vyšehrad, 2011)
  • Portobello (Portobello, 2008; Vyšehrad, 2012)
  • (Tigerlily’s Orchids, 2010)
  • (The St Zita Society, 2012)

Povídky

  • Straší na faře v Shawley? (Shorts in Shawley; Výbor povídek 14 autorů, Nakladatelství Lidové noviny 1992 přel. J. Emmerová)
  • Prostředky zla a jiné povídky (Means of Evil and Other Stories, 1979;  Wexfordem, Motto, 2011)

Pseudonym Barbara Vineová:

  • (A Dark-Adapted Eye, 1986)
  • Osudný zvrat (A Fatal Inversion, 1987; Vyšehrad, 2006; překlad Marie Válková)
  • Dům se schodištěm (The House of Stairs, 1988; Vyšehrad 2001; přel. Marie Brabencová-Válková)
  • (Gallowglass, 1990 )
  • (King Solomon’s Carpet, 1991)
  • Astin deník (Asta’s Book, 1993; Vyšehrad, 2009)
  • (No Night Is Too Long, 1994)
  • Třinácté výročí (The Brimstone Wedding, 1995; Vyšehrad 2003, přel. Marie Brabencová-Válková)
  • (The Chimney-sweeper’s Boy, 1998)
  • (Grasshopper, 2000)
  • (The Blood Doctor, 2002 )
  • (The Minotaur. 2005)
  • (The Birthday Present, 2008)
  • (The Child`s Child, 2012)

 

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Lucie Cermanová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA