Rudý kapitán spisovatele Dominika Dána se dočká nového vydání i filmové podoby

V současné době probíhá reklamní kampaň v souvislosti s dokončováním filmu Rudý kapitán. Jde o zfilmovaný stejnojmenný román slovenského spisovatele Dominika Dána. I když je tento autor, píšící pod pseudonymem, našim čtenářům dobře znám, neškodí si znovu připomenout jeho tvorbu.

Je mnoho autorů, kteří píší pod pseudonymem. Mají k tomu různé důvody. Nechtějí, aby byl určitý žánr spojován s jejich jménem, chtějí odlišit jednotlivé řady svých děl atd. Příkladem může být jistý Salvatore Lombino – celý svět ho znal pod pseudonymem Ed McBain –, který situoval své kriminální romány z 87. revíru do fiktivního města Isola. Psal ale i prózu jiných žánrů, k té zase používal pseudonym Evan Hunter.

Pravé jméno slovenského spisovatele Dominika Dána (údajně narozen 1955) veřejnost nezná. Důvodem je fakt, že autor prý stále pracuje jako aktivní vyšetřovatel. Ed McBaina jsem však v předchozím odstavci nezmiňoval náhodou. Právě Dán je k tomuto americkému spisovateli často přirovnáván. Především detailní znalostí práce policie (i když McBain nikdy skutečným detektivem nebyl), dlouhými dialogy, absencí servítek při popisování těžkých zločinů, a v neposlední řadě i použitím fiktivního města. Často velmi syrové thrillery Dominika Dána se odehrávají v metropoli popisované jako „Naše město“. U Ed McBaina čtenáři mohli z popisů lokalit vytušit New York, u Dána zase z mnoha náznaků vyplývá, že jde o Bratislavu (navíc občas autor používá skutečná místa této slovenské metropole).

Tím, že autor stále pracuje jako detektiv, má samozřejmě dokonalý přehled o práci jednotlivých policejních složek. Své náměty ovšem často čerpá ze skutečných zločinů. Např. román Bestie (viz naše recenze) popisuje sériového vraha Ondreje Riga, který zabil velmi surovými způsoby v letech 1990–1992 celkem devět lidí. Knižní předloha Rudého kapitána zase vychází z materiálů, které Dánovi předal jistý bývalý pracovník Státní tajné bezpečnosti (StB). Autorova prvotina Popol všetkých zarovná zase využívá skutečné kauzy násilného zavlečení Michala Kováče ml., syna tehdejšího slovenského prezidenta, do Rakouska. Nikdy se však nejedná o doslovný dokument, autor si samozřejmě příběh ještě dále upravuje a poznámky o skutečných případech používá spíše jako odrazový můstek.

Jméno Dominika Dána mohou najít slovenští čtenáři na obalech už dvaceti knih (česky však nevyšly všechny). Společná dějová linie řady nazvaná „Naše město“ začíná ještě v totalitním režimu, na konci osmdesátých let a pokračuje až do doby po pádu komunismu. Jeden z nejprodávanějších autorů je velmi plodný a už od roku 2005 dopřává svým čtenářům dvakrát ročně nový titul. Slušný výkon, když uvážíme, že někdy dle svých slov pracuje na více románech současně a stále vyšetřuje zločiny.

Časová umístění románů však nekorespondují s tím, jak je autor píše. Např. česky nedávno vydaný Básník (2013; viz naše recenze) se vrací do roku 1988, zatímco Popol všetkých zarovná (2005) se odehrává v roce 1996. Autor v tom však nevidí problém. U čtenářů předpokládá jistou inteligenci, u čtenářů detektivek navíc ještě postřeh a schopnost kombinovat. Doufá, že pokud se čtenáři, který se s jeho tvorbou setká poprvé, nějaký titul zalíbí, doobjedná si i tituly dřívější, ať už z hlediska vydání knihy nebo z hlediska časového umístění. Zkrátka a dobře, sám si složí mozaiku Richard Krauze.

Styl psaní jednotlivých titulů není jednotný, v každé knize najdeme trochu jiný úhel pohledu, jiný styl vyprávění, a tak autor může své čtenáře stále překvapovat. Navíc, jak už to bývá u některých spisovatelů obvyklé, řeší se v jednom titulu více případů, které se na konci mohou spojit nebo také nemusí. Zpravidla se „ten druhý“ případ odvíjí v lehčím duchu, aby byl protipólem vyšetřování nějakého surového zločinu. V Básnikovi se například vyšetřuje brutální vražda mladé dívky, se kterou paralelně běží linie nesmyslného a směšného nasazení příslušníků kriminálky proti stávkujícím studentům.

Hlavním hrdinou thrillerů Dominika Dána je mladý detektiv Richard Krauz. V románech Uzel a Básník je popisován ještě coby osmadvacetiletý elév mordparty. Naštěstí však má kolegy Hanzela a Burgera, staré mazáky, kteří nad „mladým zelenáčem“ dokážou držet ochrannou ruku, i když je to někdy kvůli jeho jisté horkokrevnosti dost těžké.

Nyní tedy detektiv Krauz dostane i filmovou podobu. Na stříbrném plátně by měl mít na podzim tohoto roku premiéru už výše zmíněný thriller Rudý kapitán. Poprvé vyšel v roce 2007 ve slovenském nakladatelství Slovart (pod originálním názvem Červený kapitán), o tři roky později ho vydalo česky pod názvem Kapitán smrt (viz naše recenze) nakladatelství XYZ.

Richarda Krauze si zahraje polský herec Maciej Stuhr. Pokud je vám jeho příjmení povědomé, tak je to syn herce Jerzyho Stuhra, kterého znáte z úspěšné starší komedie Sexmise. Pro Macieje není účast ve slovenských filmech novinkou – mohli jsme ho vidět např. coby agenta StB ve snímku Konfident (slovensky eŠteBák). Zhruba stominutový česko-slovensko-polský snímek, který stál téměř dva miliony eur, režíroval slovenský režisér Michal Kollár (Poslední plavky) v produkci Viktora Tauše (Kanárek, Sněženky a machři po 25 letech).

O filmu a novém vydání knihy Rudý kapitán vás budeme na našem webu informovat. Osobně se velmi těším na to, jak se syrovou a dramatickou zápletku knižní podoby povedlo převést na filmové plátno.