Detektivní klub
Jméno A. B. Coxe, který tuhle knihu napsal pod pseudonymem Anothony Berkley, dnes už asi mnoha lidem nic neřekne, i když tenhle pán patří ke zlatému věku anglické detektivky. Byl ostatně (stejně jako Sayers, Christie nebo Chesterton) členem Detection Clubu (Detektivního klubu). Jeho detektiv Roger Sheringham je mimochodem parodován v povídkové knize s Tommym a Pentličkou Zločiny pro dva (v příběhu Dcera duchovního) Agathy Christie.
Kriminologický kroužek
Roger Sheringham je předseda Kriminologické kroužku. I s ním ho tvoří celkem šest členů, čtyři muži a dvě ženy, mezi nimi například spisovatelka nebo autor detektivek. Jednou je navštíví inspektor Morton ze Scotland Yardu a předloží jim zajímavý případ. Sir Eustace dostal poštou do své klubu vzorek nové bonboniéry k vyzkoušení. Nechce ji a dává ji dalšímu členovi klubu, mladému Benedixovi. Ten se právě vsadil se svojí manželkou. Sázku prohrál, takže se mu bonboniéra pro manželku hodí. Zatímco on si dá jen dva bonbony a i přes zdravotní potíže je brzy v pořádku, jeho manželka zemře.
Scotland Yardu se případ vyřešit nepodařilo. Do pátrání se rozhodnou pustit amatérští pátrači. Dohodne se, že se po týdnu každý den večer sejdou a vždy jeden z nich předloží svou teorii. Je sestaveno pořadí, jako poslední má být pán, o kterém můžeme mít pocit, že je v Kriminologickém kroužku jaksi omylem, a tak se nabízí otázka – že by právě on případ vyřešil. Je přece poslední…
Jednotliví členové postupně předkládají svá řešení a je rozhodně zajímavé – a v knize zmíněné – že v detektivce se na závěr spokojíme s jedním řešením, které nám detektiv předloží, ale tady jich je hned několik.
Povídka, pak román
Námět příběhu použil Antohony Berkley nejprve do povídky, česky vydané jako Náhoda mstí ve sbírce 21 detektivů (přesněji Jeden a dvacet detektivů, kterou sestavili manželé Outratovi v šedesátých letech). V předmluvě českého vydání této povídky se píše o tom, jak zde autor použil něco nového v detektivce, a jak každý tento námět, tuhle novinku, lehce pozná.
Povídku jsem četl nejprve – a mohu ji doporučit – ale na druhou stranu už jsem zase znal to rozuzlení z příběhu. Jak už jsem ale napsal, tady jsou překládány různé verze. A kde máte vlastně jistotu, že řešení bude stejné jako v povídce?
Hodně slov, málo činů
Pokud máte rádi akční detektivky plné děje, tohle rozhodně není kniha pro vás. Dalo by se říci, že v téhle knize je spousta řečí a téměř žádné činy. Hodně teoretická klasická detektivka, která nabízí různé možnosti, jak mohl být jeden zločin spáchán. Nechci ale tenhle román shazovat, předkládání všelijakých variant je rozhodně povedený nápad. Přesto ale myslím, že je tahle kniha spíše jen pro detektivní fajnšmekry. Ale abych tohle povídání nezakončil vůči této knize možná trochu drsně, musím říct, že jedna známá ji například řadí mezi své nejoblíbenější detektivky.
Originál: The Poisoned Chocolates Case
Překlad: Eva Marxová-Rohanová
Mladá fronta, Praha 1966, svazek 39
Další vydání: Svoboda, Praha 1992
