Spousta autorů píšících běžně dlouhé romány sáhne někdy k povídkovému žánru. Nevyhnulo se to ani spisovateli, který se narodil jako Salvatore Lombino, ale celý svět jej zná pod pseudonymy Evan Hunter nebo ještě lépe Ed McBain. Důvodů, proč autoři odbíhají k tomuto žánru, může být několik — touha zkusit něco jiného, zápletky, které by na román nevystačily, nebo chuť poprat se s úkolem vměstnat příběh do krátkého útvaru. Vzhledem k McBainovu mistrovství bych sázel na poslední důvod.
Jistě je jen málo zájemců o detektivní literaturu, kteří by nevěděli, že Ed McBain je mj. otcem proslulých detektivů z 87. revíru ve fiktivním velkoměstě jménem Isola. Ve sbírce Příliš tiché hodiny se McBainovi muži zákona představí ve všech třech povídkách.
První povídka, jejíž název se shoduje s názvem sbírky, nás zve do laciného nájemného bytu Claudie Davisové. Ta nám ale už nic nenabídne, protože je mrtvá. Jak už to tak v detektivkách bývá, nejde o přirozenou smrt, a tak detektivové Carella a Hawes rozjíždějí pátrání po vrahovi, které nebude vůbec jednoduché. Rozmotáváním nitek případu totiž vzniká stále více otazníků — Claudia vypadá jako celkem bohatá žena, proč ale odešla z luxusního bytu bydlet do špinavého podnájmu? A odkud vlastně brala peníze, které si nechtěla uložit v bance? Jisté vodítko by mohlo poskytnout nedávné nešťastné úmrtí její sestřenice Josie. Ale proč každý ze svědků o Claudii mluví úplně jinak, a co víc, proč ji i jinak popisují?
Druhá povídka — s patrně nejkratším názvem — „A“ nás zavádí k židovské synagoze. Právě před ní našel smrt rabín Jacob Solomon. Případ je pro detektiva Meyera o to těžší, že je sám žid. I když o svém židovství má někdy jisté pochybnosti, nemůže ho nechat surové ubodání rabína chladným.
První slibná stopa vede k antisemitskému aktivistovi jménem Finch. Tomu však jeho přítelkyně prokazuje alibi. Míč se vrací zpět na stranu pátračky z 87. revíru, když se alibi ukáže jako falešné. Mezitím je však zavražděn i Finch…
Poslední povídka s názvem „Vánice“ je místem děje pro McBaina netypická, odehrává se totiž na horách. A to během jednoho zimního víkendu, kam detektiv Cotton Hawes pozve svou přítelkyni. Už první noc naznačuje, že si tu velký zrzek moc neodpočine. Z chaty se ozývají prapodivné zvuky, hosté se chovají podivně, v pokojích je buď zima nebo přetopeno. Hned druhý den pak dochází k vraždě, kdy je přímo v sedačkové lanovce probodnuta speciálně upravenou lyžařskou hůlkou jedna ze zdejších instruktorek. V zapadlém horském středisku má pak „detektiv z města“ v blízkosti nejen vraha, ale i neschopnou místní policii.
V úvodu stanovený úkol nahustit krátký literární útvar dějem a k tomu ještě čtenáře překvapit, myslím, McBainovi celkem vyšel, i když známky by v jednotlivých povídkách za to byly různé. První povídka místy sklouzává k nesrozumitelnosti, a to hlavně kvůli zápletce kolem šeků. Doporučuji číst s účetní knihou po ruce nebo si alespoň dělat poznámky…
Druhá povídka v mnohém připomíná klasické romány 87. revíru, navíc se dotýká náboženského cítění a antisemitismu.
Třetí povídka byla důvodem, proč jsem po tomto starším svazku sáhl — chtěl jsem si vzít nějaké čtení na zimní dovolenou. A co je lepší číst ve staré horské boudě večer než detektivku, která se odehrává na podobném místě. Navíc je zajímavé sledovat, jak si postava neodlučně spjatá s velkoměstem poradí na horách. A myslím, že si poradila dobře, až jsem skoro litoval, že to nebylo na celou knihu.
Byť jsou každá z povídek jiného ražení (vyšetřování vraždy zdánlivě bohaté ženy, brutální ubodání rabína, mord v horském středisku), jedno mají společné — smutek ze zbytečné smrti. Zde více než kdy jindy (možná díky zhuštěné literární formě) vysvítá absurdnost některých motivů a směšné, malicherné pohnutky pachatelů. Speciálně motiv vraždy ve druhé povídce hraničí až s černým humorem.
Nebojte se strávit nějakou tu tichou hodinu s knihou a poznejte Ed McBaina jinak. Buď jako autora povídek nebo alespoň jako někoho, kdo vás vezme na chvíli pryč z Isoly.
Originální titul: The Empty Hours (1960—1962)
Vydáno: Pan Books Ltd., Velká Británie (1981)
Vydání v České republice: BB Art (2003)
Přeložila: Alena Maxová (2001)
www.bbart.cz
240 stran
