Trezor vydal další utajený případ Sherlocka Holmese!
Doktor Watson, věren svému poslání zaznamenávat případy svého přítele budoucím generacím, opět nezklamal a zaznamenal i tento – nejstrašnější v celé jejich společné kariéře.
V ulicích Londýna začíná řádit brutální vrah a inspektor Lestrade neváhá a zapojuje do případu i detektivy z Baker Street. Prostitutky zavražděné bestiálním způsobem nic nespojuje, dokud se k nim sám nepřihlásí jakýsi Jack Rozparovač. Sherlock Holmes dosud nestál před tak amorálním soupeřem…
Skloubit Velkého detektiva a Jacka Rozparovače zkoušeli mnozí už někdy od roku 1907, s různým úspěchem. O slavných vraždách toho bylo napsáno dost, takže o nich má mlhavé ponětí snad každý. Ale tady, součástí holmesovského světa, jako byste o nich slyšeli poprvé. Spolu s doktorem Watsonem nestačíte žasnout, jaká stvůra dokázala být tak brutální – paradoxně jsou tolik profláknuté vraždy najednou skutečnější než v nějakém naučném dokumentu.
Američanka Lindsay Fayeová má dobovou atmosféru v malíku a vy spolu s hrdiny procházíte setmělým Whitechapelem, necháte se vyděsit popisy rozpáraných střev anebo pobavit výměnou názorů mezi bratry Mycroftem a Sherlockem:
„Brzy se uzdrav. Nevýslovně mě těší, že neležíš mrtvý někde ve stoce.“ – „Děkuji. V této věci sdílím tvůj názor.“
Podobně jako nedávný Dům hedvábí Anthonyho Horowitze i tady se objeví nezbytná rekvizita tehdejší éry – opiové doupě, a podobně jako v britském pokračování se Velký detektiv ocitne v nemilosti veřejného mínění.
Prach a stín má vlastně vše, co musí správný příběh Sherlocka Holmese obsahovat: úvodní dopis doktora Watsona, příležitostné malé detektivy, vznešeně okázalé dialogy, injekce i housle. Přitom tento znamenitý příběh vznikl z trucu – Lindsay četla obzvlášť mizerný holmesovský pastiš a řekla si, že to zvládne taky a líp. Nakonec z toho vyšel román, který se okamžitě zařadil mezi ty nejlepší napodobeniny sira Arthura Conana Doyla.
Když vlastníci autorských práv pověřili Anthonyho Horowitze napsat oficiální pokračování případů Sherlocka Holmese, nedivila bych se, kdyby je k tomu inspirovala právě Lindsay Fayeová a úspěch, jaký měl Prach a stín u čtenářů. Může to být pouze můj dojem, ale její případ Rozparovače je o fous lepší než Horowitzův Dům hedvábí, a to díky mistrovskému překladu, který zůstal věren noblese předlohy, a přesto neuspává. Milovníci klasiky nejen z řad České společnosti Sherlocka Holmese jistě ocení vybroušené dialogy, jiskřivé bonmoty a jemnou ironii, skrývající se v neotřesitelné logice Velkého detektiva.
„Řekněte paní Hudsonové, že nás k večeři bude pět. Pokud se nevrátím do osmi, nepochybně to znamená, že jsem byl zatčen. V tom případě samozřejmě povečeříte ve čtyřech.“
Originál: Dust and Shadow, 2009
Překlad: Michal Prokop
Vydala: Paseka, 2016
326 stran
