„Pohřešovaná dědička.“ Tohle sousloví už navždy proslavil Stieg Larsson. Že se z toho ale dá ještě něco vyždímat, o tom nás přesvědčí nová skandinávská dvojice autorů…
Baltimorský agent FBI John Adderley je po zátahu proti drogovému kartelu uklizen do programu ochrany svědků. Využije svých švédských kořenů po matce a nechá se odlifrovat do zapadlého kraje Karlstadu. Možná tam má své vlastní plány…
V roce 2009 tam beze stopy zmizela dvacetiletá dědička oděvního impérie Emelie. Měla určité problémy s drogami, svůj podíl na tom měl i tlak rodiny, kriminalisté sledovali poctivě všechny stopy. Měli podezřelého, tělo se však nikdy nenašlo, a tak ho museli pustit. Tenhle případ se pro místní oddělení stal pomníčkem a také prvním na stole nově vzniklého útvaru odložených případů. A právě tam nastupuje jakýsi Fredrik (alias John).
Nedivím se, proč v propagaci přirovnávají knihu k Harrymu Boschovi od Michaela Connellyho. Spojuje je podobný piplavý popis vyšetřování, civilní přístup k policejní práci, oba hrdinové jdou také s buldočí tvrdohlavostí za svým. John má navíc ještě pěkné trauma z posledního zátahu a lehké záchvaty paranoie, což mu může malinko zkomplikovat už tak náročný život v utajení… Ozvláštňuje ho také jeho dvojí původ a řada kulturních šoků, jaké zažívá coby Američan nigerijských kořenů zpátky doma ve Švédsku…
Tahle kniha dost klame tělem. Měla jsem za to, že bude víc o unikání drogovému kartelu. Chyba. Že ten „Poslední na seznamu“ z názvu souvisí s odstraňováním svědků v procesu s kartelem. Zase špatně. Nakonec to byl úplně jiný seznam a příběh mě zavedl úplně jinam, což bylo nečekané a osvěžující – byť naprosto depresivní, jak už to u vyšetřování zmarněných životů bývá…
Líbil se mi také proplétající se příběh rodičů zmizelé dívky, jak je každého zármutek zasáhl jinak. Jak jim přijde nezbytné udržovat dokonalou fasádu chladnokrevných seveřanů, když uvnitř se všchno hroutí.
Perfektní psychologie postav je jednou z trumfových es téhle detektivky. Tím dalším je komplikovaný, propracovaný případ s mnoha otočkami, kde ale na konci vše sedí a čtenář má dobrý, i když pochmurný pocit zadostiučinění. Na to, že jde o debut, odvedli autoři neskutečně dobrou práci, nad kterou by i Michael Connelly uznale pokývl hlavou. (A možná i pokývne, až si knihu přečte. V angličtině román vychází až v červenci 2021, takže z 15 zemí, do kterých se práva prodala, je čeština opět mezi prvními. Podobně jako Mráz pod kůží, znovu trefa pro Metaforu…).
Originál: Det sista livet, 2020
Anglický překlad: The Bucket list, Ian Giles
Překlad z angličtiny: Luborím Veselý
Vydal: Grada, 2020
značka Metafora
494 stran
