Jak se protnou osudy drsného kapitána kriminální policie a vysokoškolského studenta tápajícího životem? Autentický thriller z plzeňského podsvětí odehrávající se krátce po roce 2000 nás zavede do reálných míst tehdejších krvavých událostí.
Kapitán plzeňské kriminálky Milan Horký je povolán k případu brutálně zavražděného vietnamského obchodníka. Horký je ještě „klasická stará struktura“, přiznání by nejraději z podezřelých vymlátil a vyšetřovat zločiny v nepřehledné romské nebo vietnamské komunitě se mu moc nechce. Zvlášť když v televizi dávají fotbal…
Jakub je původem z Prahy a v Plzni nyní studuje na vysoké škole. Jelikož nemůže bydlet na koleji, sdílí s několika dalšími spolužáky byt v pochybné čtvrti. Jeho domácí je starý neonacista, na ulici nerušeně probíhají drogové kšefty a ani někteří podivínští spolubydlící nejsou zrovna ideální. Jakub proto tráví hodně času v knihovně, kde jednoho dne potká vietnamskou dívku. Začne se o ni zajímat, ale tím na sebe upoutá pozornost kriminálky. Dívka totiž byla přítelkyní zavražděného obchodníka. Kapitán Horký a student se tak brzy potkávají a pro Jakuba to rozhodně příjemné setkání nebude…
Sedmatřicetiletý autor Michal Kratochvíl pracuje na volné noze jako grafik, ilustrátor a vývojář výukových aplikací pro mobilní telefony. Záliba v cestování ho zavedla do východní Evropy, ze které publikoval několik reportáží do cestovatelských magazínů. Plachetnice z Božkova je jeho první knihou a je založena na skutečných událostech, které se po přelomu tisíciletí v Plzni odehrály.
Popsat ve zkratce děj ságy zahrnující několik let by bylo poněkud obtížné. Thriller s kriminální zápletkou se odehrává v době, kdy (řečeno jednou z postav) „v Praze vesele pokračovalo rozkrádání bývalých státních podniků, a všichni se těšili na evropské fondy, ale v Plzni stále ještě vládla léta devadesátá“. Se všemi těmi vietnamskými tržišti, prostitutkami, romskými gangy, bazary, nonstop bary, a korupcí skrz naskrz prolezlým policejním aparátem.
Hlavní atraktivita románu spočívá v naturalisticky popsaných autentických situacích, které se odehrají v podsvětí, ale také ve věrně vykresleném obrazu tehdejšího běžného života. Zapadlých a špinavých putyk, nevábné veřejné dopravě a všeobecné deziluzi. Autor zasadil svůj thriller do reálných míst, která ještě dnes můžete často v nezměněné podobě v Plzni a okolí najít. Na jeho webové stránce Kriminální Plzeň můžete najít kromě ukázky z knihy také fotografie reálných míst z té doby.
V knize sledujeme střídavě osudy kapitána Horkého a Jakuba, které okolnosti nakonec donutí překročit hranici zákona. Kapitán s tím zjevně nikdy neměl problém, zato Jakuba, jehož postavě se autor zejména v prvních dvou třetinách věnuje přece jen více, k tomu dotlačí řada náhod a nepříznivých okolností. Je to typický smolař, který by rád dělal věci poctivě, ale také by rád vedl lepší život. Bohužel se však dostává do řady smolných situací a při snaze vymanit se z nich se všechno ještě horší. Tady román trochu připomíná někdejší knižní hit Vekslák od Pavla Frýborta. Nejen hlavním hrdinou a situacemi, do kterých se dostává, ale i atmosférou doby.
Michal Kratochvíl velmi fundovaně popisuje studentský život se všemi jeho slastmi, ale především strastmi. Neefektivní výuka, těžké studium a byrokracie vedou často k různým podvodům a fíglům. Únik před ne zrovna příjemným bydlením ve spartánských podmínkách sice nabízí podniky různé kategorie, ale to je zase pro studenty finančně náročné. Takže přichází na řadu brigády, kde však panují otřesné podmínky a ještě je jednou nohou člověk v kriminálu.
Postava drsného kapitána Horkého je vykreslena jako cynický kriminalista, který má sice výsledky, ale také manipuluje s důkazy a pro ránu nejde nikdy příliš daleko. Jeho rodinný život je už dávno v troskách, a tak pije jako duha a vyspí se s kde kým. Čím dál více se propadá až na samé dno. Není to zrovna kladný hrdina, ale těch v knize moc nenajdete.
Ušetřeno nezůstane ani něžné pohlaví. Až na pár výjimek je v románu řada žen a dívek líčena jako „zlatokopky“ (pro mužské postavy prostě jen „krávy“), které mají nos nahoru, aby nakonec splakaly (k radosti mužských čtenářů) nad výdělkem. V lepším případě jsou „jen“ líné nebo prosté veškerých iluzí. Nicméně najde se i pár scén, které mají silný sexuální náboj a nechybí ani občasné romantické momenty. Akorát že v románu jako je tento, si budete zákonitě říkat „Tak kdy se to zkazí? Co bude špatně?“.
Děj knihy je protkán slangovou mluvou a vulgarismy, která ale do míst, kde se román odehrává, patří. Málokde jinde postavy mluví tak uvěřitelně jako v této knize. Nemusíte si v tom zrovna libovat, ale přiznejte si – kolikrát vás „zatahalo za uši“, když postavy v podsvětí nebo mladí lidé mluví jako knihy? To se tady nestane. Dokonce, i když nejde o přímou řeč a autor něco jen popisuje, činí tak stylem, který je v souladu s charakterem dané osoby nebo situace. Přesto musím ocenit, že si i tak autor zachovává čistý styl psaní. Vše je popsáno naprosto srozumitelně, jasně a čistě, což nebývá pravidlem ani u zavedených autorů.
Musím přiznat, že jsem si tenhle výlet do doby nedávno minulé velmi užíval. Díky všemu tomu slangu, vulgarismům, reálnému uvažování i jednání postav, a především autentický situacím, mi vlastně ani nevadilo, že se dobré dvě třetiny knihy de facto nic moc nestane, prostě jen fascinovaně sledujeme jednu scénu za druhou. V poslední třetině kniha nabere po jisté události spád a pak už se začnou kupit mrtvoly, dojde i na přestřelky a honičky. Leckdy to sice vypadá jako v nějaké gangsterce ze třicátých let, ale co. Padouši už si zasloužili, aby jim někdo pořádně zatopil.
Jestli se bude tahle knížka líbit i vám, to záleží na tom, jak moc se budete chtít ponořit do atmosféry divokých devadesátých let. V knize je to poměrně bezútěšný svět, ale zato jde o velice výmluvnou studii doby, která je snad už dávno pryč. Už proto byste si neměli nechat tento expresivní a barvitý výlet ujít.
Text: Michal Kratochvíl (2017)
310 stran
Recenzováno na základě e-knihy
