Ostrov šedých mnichů (Michaela Klevisová)

Odlehlý nizozemský ostrov Schiermonnikoog se stal dějištěm nového detektivního románu Michaely Klevisové Ostrov šedých mnichů, který v létě vydalo nakladatelství Motto.
Ostrov ovšem není natolik odlehlý, aby se na něm nemohl stát zločin. A kdyby jeden.

Bývalý televizní moderátor Johan Rutten dostává po jedenácti letech mimo branži šanci na obnovu kariéry. Odrazovým můstkem v jeho očekávaném pořadu o nevyřešených úmrtích má být jedenáct let stará vražda. Z tohoto důvodu se z Čech zpátky do Nizozemska na ostrov. Jenže než stačí pořádně rozběhnout svůj nový projekt, je zavražděn a jeho druhá žena Ingrid se stává jednou podezřelých. Tato soudní překladatelka by totiž měla zdědit veškerý Ruttenův majetek.
Ingrid Ruttenová žádá o pomoc svého kamaráda Josefa Bergmana, kriminalistu z pražského oddělení vražd. Ten právě řeší své osobní problémy, proto pomoc bere také jako potřebný odpočinek a na ostrov přijíždí. Protože tu ale nemá žádné pravomoci a zázemí s technickým vybavením, je jeho podpora spíše morální.

Důvodů, proč byl Rutten zavražděn je několik. Může to mít souvislost s dávnými kauzami, kterými se zabýval, protože nepatřil právě mezi nejslušnější, nebo mohou být důvodem třeba peníze. Pozornost se obrací i na nevyjasněnou vraždu, kterou se přijel zabývat. Před jedenácti lety totiž na pláži zemřela za podivných okolností před zraky své čtyřleté dcery mladá Gwen de Vriesová. Sice byl podezříván kromě dalších i její manžel Lars, ale objasnit vraždu se nikdy nepodařilo. Manželovi byla vyplacena životní pojistka a umožnila mu pokračovat v jeho finančně náročném životě. Reportáž mu kromě očištění jeho jména měla přinést i finanční částku, která by zachránila jeho silně zadlužené hospodaření.

Opět se setkáváme se spojovacím článkem detektivních románů Michaely Klevisové Josefem Bergmanem, který tentokrát funguje spíše jako amatérský detektiv. Kupodivu se mu toulky po nekonečných, studených plážích ostrova zalíbí, a protože nemá žádné pravomoce, zkouší se vyptávat.

A že podivných lidí a okolností je okolo spousta. Podivín Sjoerd, který sbírá na pláži naplaveniny z moře nebo malíř Theo, který každý večer maluje západy slunce na pláži a přitom skrývá pod matrací nůž. Za podezřelou by mohla být považována Johanova bývalá přítelkyně Madelie, která se s rozchodem nikdy nevyrovnala. Vlastně to vypadá, že téměř každý v této oblasti by mohl mít k vraždě svůj důvod.

Obzvlášť v první třetině knihy, kdy se neobjevuje žádná česká postava, jsem měla pocit, že čtu knihu výborného severského autora. Velmi dobře působí i střídání vyprávění z různých pohledů postav, jednak dostává kniha větší spád a jednak získáváme odlišné náhledy na příběh.
Dvojnásobná držitelka Ceny Jiřího Marka za nejlepší detektivní prózu roku si toto exotické prostředí zvolila, protože tu často pobývá a ostrov si oblíbila.

Autorčin typický styl se opět nezapře. Žádné potoky krve, zbytečná děsivost. Příběh plyne, čtenář je napnutý a dočká se i překvapivého rozuzlení. Román není kdovíjak nabitý akcí, přitom nemáte pocit jakékoliv nudy. Určitě se na tom podílí i výborné rozpracování lidských charakterů, které Michaela Klevisová čtenářům ve svém čtvrtém detektivním románu opět dopřála. Ke svižnosti přispívá i prolínání zločinů z minulosti s těmi aktuálními.

Ponurý ostrov se stal báječným prostředím pro tuto severskou detektivku. Možná vás natolik zaujme, že se dáte do zjišťování další informací o této oblasti a třeba se dokonce stane cílem vaší příští dovolené.

Nakladatel: Motto, Praha 2015
372 stran