Tato detektivka má trochu neobvyklý průběh. Na 87. revír přijde pár fotek a už z nich je téměř jasné, kdo bude budoucím plánovaným vrahem. Kde se pohybuje, co pravidelně zasílané fotky znamenají a jaký je úmysl této pravděpodobně velmi choré osoby, skrývající se pod jménem „Hluchý“, to zajímá celý 87. revír.
Fotky docházejí každý den. Vystřižené a nalepené obrázky osmi černých koní s fotkou přeškrtnutého ucha, která může znamenat pachatelovu přezdívku. To, že to tak není, ví jenom čtenáři, ale Carellova parta tápe. Fotka tří pout, šesti policejních odznaků a další neukazují na to, co má Hluchý v úmyslu.
Jenom my víme, jak pečlivě se tento psychopat připravuje na zničení 87. revíru. Zachází dokonce až tak daleko, že se vydává za Carellu. Recepční z rádia, která podlehla Hluchounovu kouzlu a vášni, kontaktuje Carellu a ve své „zamilovanosti“ si nechce přiznat vrahovu nebezpečnost a končí stejně jako nahá mrtvá dívka na začátku tohoto příběhu.
Vše probíhá podle Hluchounova plánu, ale téměř za vteřinu dvanáct přichází ten „nehloupější detektiv“ na jeho past a rázem se stává hrdinou.
Trochu netypický průběh detektivky nemění nic na jejím napětí, možná právě naopak. S Hluchounem se nesetkáváme poprvé a možná ani naposledy.
Vydal: Český spisovatel, 1997
Originál: Eight Black Horses, 1985
Překlad: Alena Maxová
