Mlhavý dojem, že v Řecku se všichni jenom válejí a šťourají v nose, tahle kniha příliš nevyvrací. Vždyť její hrdina, soukromý detektiv Jak Anatolis, je upřímně ohromený a vyděšený, že má svou první opravdovou klientku! Asi bude muset pracovat! A jak se sakra vlastně vyšetřuje taková vražda?
Tchán krásné Despiny byl drsně zavražděn a jeho tři odcizení synové jsou hlavními podezřelými. Ale proč by tedy chtěla krasavice případ vyšetřit, kdyby to mohlo uškodit jejímu muži? Jakmile Jak začne své pátrání, na Krétě se přímo zvedne vlna násilí, zejména vůči jeho osobě. Samé divné věci…
Kréta v srpnu je idyla. Všude turisti, rybářská vesnice Agia Galini hučí životem a zároveň se tam nikdo moc nepřetrhne. Jak chodí na sklenku raki ke svým kámošům, ti mu radí, jak má vyšetřovat, zpovídá svíčkové báby a všechny cesty vedou k obchodní společnosti, vykupující pozemky pro nové hotely. Dost jasný případ, teď jen určit, který ze tří bratrů poslal tatíka kvůli penězům do kytek…
Jak Anatolis je neuvěřitelný žvanil a příživník, co se nechává hostit od kamarádů, když kšefty nejdou. Prostě soukromé očko s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou. Po vzoru svého autora opustil rodné Německo a stal se Kréťanem se vším, co k tomu patří. Bylo až legrační sledovat, jak se autor snaží naroubovat Phila Marlowa na řecké prostředí. Svůdná ženština, zmlácený hrdina, podezřelý konglomerát. Naproti tomu malebný ostrov, kde se všichni znají, vypijí spolu spoustu raki, oškubou turisty, a jejich příjmení musíte slabikovat (kdo se chce dobrovolně jmenovat Kolokotronis?!)
Úsměvná oddechová detektivka je ideální pro ty, kdo Krétu už někdy navštívili a na stránkách si její kafenie připomenou, i pro všechny, kteří se tam teprve chystají. Autor sice napsal i několik cestopisů a průvodců, podpoře krétského cestovního ruchu ale rozhodně nejvíc pomohl Jak Anatolis a jeho anýzem ovíněné případy…
Originál: Tote trinken keine Raki, 2002
Překlad: Vítězslav Čížek
Vydal: XYZ, 2016
199 stran
