Oči oběti (John Sandford)

Carlo Druze je drobný muž se znetvořeným obličejem, ke kterému přišel už jako dítě při požáru. Nyní se živí jako druhořadý herec v malém divadle a příležitostný nájemný zabiják. Právě nyní kráčí za svým úkolem. Má zabít Stephanii Bekkerovou, manželku známého a uznávaného doktora Michaela Bekkera.
Druze v domě Stephanii překvapí a umlátí ji k smrti. Vzápětí zabijáka překvapí Stephaniin milenec, který na ni mezitím čekal v ložnici v horním patře a o kterém Druze neměl ani tušení. Nájemný vrah bere nohy na ramena a ani milenec, který jediný dokáže vraha identifikovat, nechce mít s policií nic společného.
Případu se ujímá detektiv Lucas Davenport z minneapoliské policie. I když nerad vyšetřuje vraždy, souhlasí s vyšetřováním na žádost svého přítele a parťáka Dela, který byl bratrancem Stephanie. Právě Del označí jako jediného možného podezřelého Michaela, ze kterého prý měla v poslední době jeho sestřenice hrůzu a od kterého chtěla odejít.
Michal Bekker však má (jak už to často v  kriminálkách bývá) na dobu smrti své manželky alibi. Je tedy pravděpodobné, že si mohl na vraždu někoho najmout. Případ je o to složitější, že se stanou další vraždy. Jednou z obětí je ředitelka malého divadla, kterou na oplátku Carlovi zase zabije Bekker, protože chtěla herce vyhodit. Jenže policie si neumí najít spojitost. Oba komplicové se navíc chystají zmást policii ještě další vraždou, kdy má náhodně vybraná oběť od nich zcela odvrátit pozornost.

Oči oběti jsou třetí knihou tzv. omnibusu a myslím, že jednoznačně nejlepší. Po relativně rozpačitých Pravidlech oběti a ještě méně povedenější Oběti ve stínu se tentokrát setkáváme s chladnokrevným thrillerem, který se opírá především o líčení psychopatického hlavního záporáka Bekkera. Tento vzhledově velmi atraktivní muž je sebestřednou postavou, opájející se svou krásou, čistotou a luxusem. Jeho největším potěšením je tančit nahý před zrcadlem v amfetaminovém opojení. Jde o pozoruhodnou figurku, fascinovanou umíráním a posledními okamžiky před smrtí. Jde o závislého člověka, která hltá ukradené prášky z lékárny jako jiní bonbóny.
Mezi jeho další posedlosti patří oči — ty musí být každé oběti (odtud název knihy)vyříznuty nebo alespoň vypíchnuty, protože Michael je přesvědčen, že by ho pak ty oči, hrůzou vytřeštěné před násilnou smrtí, v noci pronásledovaly (díky tomu je kniha místy občas docela nechutná, ale to ke správnému thrilleru patří).
Zatímco je Michael Bekker sám se sebou povětšinou spokojený, detektiva Davenporta zastihuje tento případ v depresích. Ty se u něj dostavily poté, co ho opustila jeho partnerka Jennifer s jejich roční dcerou (viz konec předchozího příběhu a přestřelku v jejich domě). Možná právě nový případ mu pomůže (jak už to často v  kriminálkách bývá) se z tohoto stavu dostat. To mu však nebrání po rozjetí příběhu vrhnout se do náruče jiné dívky.

Pátrání se tedy rozjíždí několika směry. Je zapotřebí najít souvislost mezi smrtí Stephanie Bekkerové a dalšími vraždami. Je nutno dokázat, že si doktor Bekker někoho na vraždu své ženy najal. V neposlední řadě pak policisté musí najít jediného svědka zločinu. Ten sice policii anonymně oznámí, co v domě viděl, ale vystoupit z „úkrytu“ odmítá. Důvod? Strach?

Románu lze určitě přičíst k dobru autorovu snahu zpočátku samolibého detektiva více polidštit. Tady jde Lucasovi hlavně o spravedlnost a dopadení pachatele. Už žádné kontakty v podsvětí, žádné šachy s volavkami. Když se potkává s doktorem Bekkerem, rázně odráží jeho pokusy o kamarádství a shazuje doktorovu představu, že by si mohli být v něčem podobní.
Dalším plusem je bezesporu to, že Sandford už tak nešetří vedlejší postavy jako v předcházejících titulech. Leckterému čtenáři se to nemusí líbit, ale ti, co přečetli některý pozdější titul, už zde mohou vycítit okamžik, kdy se zřejmě autor rozhodl přitvrdit a nabrat kurz k ponuřejším notám pozdějších románů.
Nutno ještě dodat, že i závěr není vůbec špatný a dočkáme se překvapení opravdu na několika posledních stránkách.
Výborně, pane Sandforde, jdu si sehnat ten druhý omnibus, co ještě česky vyšel…

Originální titul: Eyes of Prey (1991)
Vydáno: Grafton Books, Great Britain (1991)
Vydání v České republice: BB/art s.r.o. (2012)
Přeložila: Jitka Pixová (2001, 2010)
www.bbart.cz
celková délka knihy 784 stran (omnibus 3 v 1)