Larry Clay a Carl Reed jsou policisté a měli by pomáhat a chránit. Právě teď pomáhají od panenství opilé indiánské dívce. Háček je v tom, že to dívka nepodstupuje dobrovolně…
Lawrence Duberville Clay se postupem času vypracoval z řadového policisty přes seržanta a senátora až na ředitele FBI. Celý jeho život v něm ale zůstává zášť nebo alespoň opovrhování indiány.
V Minnesotě, ale i v dalších státech Ameriky, dochází k vraždám, které páchají různí příslušníci indiánských kmenů. Oběti jsou většinou nepříliš čestní lidé nemající indiány zrovna dvakrát v lásce — majitel levných nájemných bytů, kurátor, advokát. Všechny vraždy ale mají jeden jediný cíl – přimět Lawrence Claye aby přijel do Minnesoty. Tam už na něj bude čekat indiánská msta.
Detektiv Lucas Davenport, který případ dostává na starosti, je znepokojen rostoucím počtem obětí. Ví, že za nimi stojí něco více, ale zatím neví co. Minnesotskému policejnímu sboru přijíždí na pomoc poručice Lily Rothenburgová z New Yorku, kde byl zavražděn jedním z Indiánů známý mocný advokát Andretti. Davenport má spoustu kontaktů mezi narkomany, ale mezi Indiány málo. S povděkem tak využívá nabídky spolupráce příslušníka indiánského kmene jménem Larry Hart.
Během vyšetřování se ukazuje, že vše nejspíše řídí dva bratranci Aaron a Sam, kteří se ukrývají u bývalé přítelkyně jednoho z nich. K ruce mají navíc všeho schopného mladého zabijáka s indiánským jménem Shadow Love. Lucas se s Lily postupně sbližuje, ale oběma jim v tomto případu půjde o krk…
Oběť ve stínu je druhým příběhem v tzv. omnibusu, který vyšel v roce 2012, i když titul byl samostatně česky vydán už v roce 2001 a stejně jako dříve recenzovaná Pravidla oběti pochází z počátku devadesátých let. Bohužel i po dočtení tohoto románu zastávám názor, že jsou pozdější Lucasovy příběhy lepší.
První problém je, že mě indiánská problematika konce dvacátého století nějak nevtáhla a autor k jejímu bližšímu poznání příliš nepřispívá. Většina členů této komunity je líčena buď jako drobní kriminálníci nebo rovnou zabijáci. Připusťme, že oběti nebyly zrovna svaté, ale když zabiják Shadow Love začne likvidovat lidi z vlastních řad kvůli jakémusi pochybnému přesvědčení o zradě, na sympatičnosti to Indiánům zrovna moc nepřidá. Těžko pak vlastně poznat, kdo vám má být sympatický a kdo nikoliv. A o nějakém soucitu s nimi se mluvit nedá. Proč? Má snad útlak ospravedlňovat zločiny?
Paradoxně jediným světlejším bodem románu je rozvíjející se vztah mezi Lucasem a Lily. Sice jsem psal v recenzi Pravidel oběti o tom, že Davenport není zrovna vzorem všech ctností a v podstatě ani tady není – s novinářkou Jennifer má roční dceru, ale ani to mu nebrání začít si s vdanou kolegyní – jenomže Lily je popisována tak sympaticky (za vše musím zmínit zápletku kolem „střelecké soutěže“).
Čtenář jim musí chtě nechtě jejich románek přát a zapomenout při tom na to, že to vlastně oba dělají jen proto, že si nemohou pomoci. Lucas má s Jennifer nekomplikovaný vztah, nic mu neschází a Lily má v New Yorku inteligentního a starostlivého manžela Davida, u kterého připouští, že ho stále miluje.
Na konci příběhu se tempo trochu rozjede (dokonce jsem se o Lily začal bát), nicméně vše zkazí vlažný závěr, který vyšumí do ztracena, aniž by se potvrdil nabízející se motiv všech těch vražd.
Oběť ve stínu je příběhem, který sám zůstává ve stínu jiných, hlavně pozdějších románů. Nenaznačí mnoho o problémech a životě současných indiánů, snad kromě předkládané myšlenky, že jsou utlačováni už od dob osidlování Ameriky a zločin je jedinou formou, jak s tím něco udělat. Autor bohužel neoslní převratným a napínavým dějem, a že jediná zajímavá dějová linie je ta milostná, je u thrilleru na pováženou.
Originální titul: Shadow Prey (1990)
Vydáno: Grafton Books, Great Britain (1990)
Vydání v České republice: BB/art s.r.o. (2012)
Přeložila: Barbora Listíková (2001, 2010)
celková délka knihy 784 stran (omnibus 3 v 1)
2 komentáře: „Oběť ve stínu (John Sandford)“
Robert Wankes
(11.2.2014 - 18:51)Právě tato druhá (ze tří) knih v Omnibusu je nejslabší. Zatímco ostatní bych hodnotil 7/10 tak tahle skutečně 5/10. Ovšem byla by veliká chyba tohoto autora pominout. Další knihy s detektivem Davenportem mají velmi slušný drajv a 4 a 5. díl je opět 7-8 / 10
Richard Spitzer
(11.2.2014 - 21:38)Dobrý večer Roberte,
nemohu s Vámi než souhlasit. Druhý příběh je nejslabší, první je střed a ten třetí – „Oči oběti“ – se zatím jeví jako nejlepší. Ani náhodou bych nechtěl Sandforda opomíjet nebo shazovat, protože ty pozdější romány („Nahá oběť“, „Zlomená oběť“) se mi zdají mnohem lepší. Zdá se, že autor a s ním i jeho hrdina Lucas Davenport, zrají s každou novou knihou.
Richard Spitzer