„Štěstí muže a ženy je nejúžasnější věc na celém světě,“ říká Poirot Hastingsovi v románu Záhada na zámku Styles. V této knize však najdeme dialog trošku jiný…
„Láska?“ opakovala po ní nevěřícně slečna Marplová.
„Je to jedno z nejděsivějších slov na světě,“ prohlásila Elizabeth Templeová.
O čem tahle kniha vůbec je? Jane Marplová se dozvídá, že zemřel její známý pan Rafiel, s kterým se setkala v Karibiku při pátrání po vrahovi (viz Karibské tajemství) a teď ji u jeho právníků čeká pověření úkolem. Jen kdyby věděla, co přesně se po ní chce. Až dostává pozvání na cestu autokarovým zájezdem po slavných domech a zahradách Anglie. Přijímá…
Nijak se netajím tím, že slečnu Marplovou nemám zrovna moc rád, ale musím říct, že v této knize mi byla sympatická. Samotný příběh se možná odehrává trošku pomalu, čtenáře možná překvapí občas docela dlouhé dialogy a navíc příběh už není ze staré dobré Anglie… Kniha byla totiž publikovaná v roce 1971 a člověk si skoro neuvědomí, že v tom roce už na amerických televizních obrazovkách řešil své případu poručík Columbo; v ČSSR už se asi uvažovalo o natáčení majora Zemana – to jen pro zajímavost.
Ještě bych doplnil, že se v příběhu objevuje zmínka o několika osobách z Karibského tajemství, a i když se zde neuvádí, kdo v Západní Indii (= Karibiku) vraždil, dozvíte se o pár lidech, kteří nevraždili…
Vydal Knižní klub, Praha 2000
