Éra seriálu Zoufalé manželky dávno skončila, téma úhledného předměstíčka s ošklivými tajemstvími ale pokračuje dál, například v tomhle nádherném příběhu…
Předměstí je svět sám pro sebe. Mikrokosmos, kde podobně jako v přírodě fungují neviditelná vlákna vztahů, která udržují ten malý vesmír pohromadě. Stejné je to i v Sycamore Glen, předměstské čtvrti kdesi v Severní Karolíně. Lidé tu žijí ve svých úhledných domech se zahrádkou, vidí si navzájem do talířů, ale každý má svá tajemství.
Jsou tu na první pohled obyčejní lidé s obyčejnými starostmi, jako je syndrom opuštěného hnízda, otázka dalšího dítěte, opuštěný manžel s dětmi na krku. Proč by vás to mělo zajímat? Ale autorka píše tak podmanivě, že zajímá, a navíc – je tu pár nejasných věcí, náznaků, že všechno není tak obvyklé a že je tu něco, co se všichni rozhodli ignorovat. Nehoda na veřejném koupališti pak odstartuje řetězec událostí, které mohou dopadnout katastrofálně, nebo konečně pročistí vzduch…
Nejdřív si připadáte trochu jako slídil, že takhle lezete lidem do soukromí. Pak vás ale příběh vtáhne a vy už nejste venku, ale vně – jste součástí čtvrti i toho společenství, které má jediné přání – ochránit své milované.
Je tu šest vypravěčů a vy si mezi nimi vyberete své oblíbence podle toho, kdo vám je věkově nebo životními zkušenostmi nejblíž. Ale ať favorizujete kohokoli, ta nejkřehčí bytůstka vezme za srdce každého. Zpětně si uvědomuji, že jen její vyprávění je v 1. osobě a že si tak autorka nenápadně pojistila vaše sympatie. Ale vsadím se, že jí to nikdo nebude mít za zlé. Ta malá finta zafungovala…
Nejskrytější přání není detektivka ani kriminálka, policie se v knize mihne jen asi ve dvou větách. Je to spíš román s tajemstvím, jaké píše Liane Moriarty. Marybeth dokázala, že nepotřebuje detektivy ani mrtvoly, aby si podmanila čtenáře. Aby ho donutila uhranutě obracet stránky, i když tím nejdramatičtějším tady jsou lži. Nepotřebuje žádné střílení ani souboj s časem, protože ví, že mezilidské vztahy umí být také pořádně napínavé. A že hrdinové jsou skrytí mezi námi a že čtenáři potřebují věřit v šťastné konce…
Originál: The Things We Wish Were True, 2016
Překlad: Monika Pavlisová
Vydal: Mystery Press, 2017
287 stran