Pan Samuel Whipplestone opustí služby Jejího Veličenstva na ministerstvu zahraničních věcí a až v penzi si uvědomí, že po dvacet let bydlí v zasmušilém tmavém a nepohodlném bytě. Při jedné z procházek objeví ve vládní čtvrti dům na prodej a z náhlého popudu jej koupí i s nájemníkem v přízemí a manželskou dvojicí v podkroví. Dům stojí nedaleko vládní vily, kde se právě chystá návštěva prezidenta malého afrického státu Ngombwany přezdívaného Rozruch. A tak se do příběhu dostává inspektor Alleyn, který s prezidentem chodil na univerzitu a proto společně se zvláštním oddělením zajišťuje jeho bezpečnost po dobu této státní návštěvy. Alleyn s Troy jsou pozvaní na velkolepou recepci do vládní vily, setkávají se tam s panem Whipplestonem a na prezidenta je – naštěstí neúspěšně – spáchán atentát. V další části knihy Troy portrétuje prezidenta, Alleyn vyšetřuje vraždu ngombwanského atašé a všichni a vůbec všichni z nového domu a blízkého okolí pana W jsou do neúspěšného atentátu na prezidenta Ngombwany zainteresovaní.
Z doslovu jsem se dozvěděla, že autorka se inspirovala hnutím afrických národů za nezávislost v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století a z jejích pamětí víme, že Rozruch patří vedle Alleyna k jejím nejoblíbenějším postavám. A já bych řekla, že je to zřejmé a že Rozruch je velmi sympatická osoba. Nechybí humor ani napětí a moc milý je zde opět kočičí prvek: nalezení a osvojení koťátka pokřtěného Lucy Locketová panem W, kočička samozřejmě také hodně přispěje k vyřešení případu.
Originál: Blafl as He’s Painted, 1974
vydal Odeon, Praha 1985
Překlad Hana Křížková
