První část trilogie Milénium – kniha s názvem Muži, kteří nenávidí ženy – nabízí více, než by se na první pohled zdálo.
Začíná velmi nenápadně a zeširoka. Mikael Blomkvist, novinář a spolumajitel společensko kritického časopisu Milénium, má momentálně spoustu volného času. Je po soudním procesu, kdy se nechal odsoudit za pomluvu obchodníka Wennerströma v uveřejněném článku. Jenže celá věc se má trochu jinak. Právě v období, kdy se Mikael rozhodne na čas opustit svůj časopis, aby neškodil jeho jménu, kontaktuje Blomkvista průmyslník Vanger, aby pátral po jeho vnučce Harriet, která před čtyřiceti lety beze stopy zmizela. Jedná se o záhadu na uzavřeném ostrově. Mikaela nadchne historie rodu Vangerových, který má spoustu tajemství a temných stránek a pouští se do příběhu ztracené mladé dívky, za který má slíbenou Vangerovu pomoc ve Wennerströmově případu. Líčení zvláštních nečistých obchodních praktik a strefování se do švédských ekonomických žurnalistů bylo rozjezdem a příběh se díky detektivní zápletce dostává do ostřejšího tempa a získává jiný rozměr. Starý případ zmizelé dívky byl již několikrát různými osobami velmi pečlivě prošetřen, nebylo ale nalezeno ani dívčino tělo ani nebyl vysvětlen způsob, jak mohla Harriet zmizet.
Mikael Blomkvist je mladý a sympatický novinář, který se těší velké přízni žen. Daleko zajímavější je však tajemná Lisbeth Salanderová. Mladá žena je pro spoustu lidí řádným oříškem. Svérázná osůbka však zcela vyniká ve své detektivní práci pro bezpečnostní agenturu Milton Security. Tajemství jejího úspěchu objeví až Mikael a s touto výbornou hackerkou vytvoří neobvyklou vyšetřovací dvojici. Díky svým znalostem se stane Lisbeth pro Mikaelovu práci nepostradatelnou. S odkrýváním rodinných tajemství Vangerových, která jsou skryta pod nevšímavou slupkou okolí, začíná jít mladým pátračům o život.
Kniha Muži, kteří nenávidí ženy má v sobě několik literárních odkazů. Kromě toho, že Michael velmi rád čte knihy Val McDermidové, patří ten největší odkaz oběma hlavním postavám. Mikael Blomkvist získává díky pomoci při vyřešení jednoho případu přezdívku Kalle Blomkvist, která odkazuje na knížku švédské autorky Astrid Lindgrenové a jejího třináctiletého detektiva. Postava Lisbeth nemá jmenný odkaz na Pipi Dlouhou punčochu. Lisbeth jen jednou poznamená, že nemá ráda, když se jí říká touto přezdívkou. Spíše než jménem tedy připomíná Pipi díky své nevšední vizáži, pohrdáním konvencemi a neuznáváním autorit.
Autor je skvělý vypravěč. Nespoléhá se jen na jeden příběh, ale nabízí jich hned několik. Vedle zdánlivě zbytečného pátrání po zmizelé Harriet, procházíme životy Mikaela a Lisbeth.
Kniha lze velmi těžko žánrově zařadit. Přestože má v základu detektivní příběh, autor velmi dobře vytváří popis rozsáhlého rodu, osudy jehož členů by samy stačily na celý značně pestrý společenský román. V závěrečná část knihy zdatně konkuruje thrillerům.
Kniha, oceněná v roce 2005 jako nejlepší skandinávský kriminální román, je rozdělena do čtyř dílů, z nichž každý uvozuje věta týkající se násilí páchaného na ženách.
Příběh je plný nečekaných zvratů, ale i otázek a problémů, na které upozorňuje. Zákulisní intriky a nečisté praktiky v novinařině, u obchodníků a jedna velmi pestrá rodová kronika jsou jen částmi, které tento skvělý román utvářejí. Závěr vybízí k pokračování, takže nezbývá než vyčkávat, zda bude druhý díl stejně výborný a kam se jeho tajemství posunou.
Originál: Män som hatar kvinnor
Překlad: Azita Haidarová
Vydalo nakladatelství Host, 2008
536 stran
