Kdy jste naposled četli knihu se spoustou mrtvol a pro sebe se u toho pochechtávali? Že Mrtvol na tři hroby bude přesně k takovým patřit, to mi bylo jasné už od anotace…
Obvykle máme v detektivce mrtvolu a nějaké ty vyšetřovatele, kteří se snaží přijít na to, kdo je vrah. Tady je to kapku jinak. Hlavním hrdinou tu je vrah, tak trochu ňouma, až vám ho bude líto. Svou vlastnoručně zavražděnou mrtvolu má zakopanou na zahradě a tiše a soustavně se z toho hroutí. Jaké je však jeho překvapení, když zahradníci sice najdou v hlíně mrtvolu, ale nějakou cizí! A kdyby jednu, ale rovnou dvě…
Jason Getty se mučil scénáři, kdy někdo odhalí jeho mrtvolu, a ony mu mezitím za domem tlely hned tři! Jako správný uvědomělý občan byl zahradníky donucen zavolat policii, což není zrovna společnost, jakou by si na svůj dvorek sám dobrovolně pozval. A vyšetřování začíná…
„Bůh na nás prý nepošle víc, než kolik dokážeme zvládnout. To je buď hanebná lež, anebo ten, kdo to říká, používá slovo zvládnout v jeho nejširším významu.“
Příběh sleduje krom našeho chudáka vraha i spoustu dalších postav. Chvilku vypráví detektiv Bayard, pak jeho kámoš detektiv Ford, dokonce i skoropolicejní pes Tessa. Své myšlenky dává v plen i zármutkem zasažená přítelkyně jedné z mrtvol v mulči. A nesmíme zapomenout na vraha těch dvou cizích mrtvol, které čirou náhodou leží na stejné zahradě jako ta třetí. Tenhle zástup postav jak na orloji rozpoutá pěkně drsný blázinec…
Retrospektivně zjistíme, jak to bylo s tou Jasonovou vraždou, což je část, kde není pro smích místo. Je to překvapivě působivá rekonstrukce toho, jak mohou okolnosti dohnat k zuřivosti i takového nenápadného, plachého a bojácného človíčka, jakým je Jason Getty. Bylo mi ho fakt líto, na druhou stranu, moc chytrosti nepobral. Jeho nápad, že mrtvolu vykope dřív, než na ni přijde všímavý detektiv Bayard, je vážně šílený. A právě tahle noční akce spustí lavinu ještě šílenějších událostí, do níž se připletou všichni výše jmenovaní…Spousta slizu, krve, černého humoru a absurdních situací – tak by se dala popsat druhá polovina knihy. Co se stane, když se sejdou dva vrazi a jedna pozůstalá nad třetí obětí? Rozpoutá se peklo, kde nejde odhadnout, co se stane dál, ale nejspíš to bude ještě bizarnější než předtím. Během téhle zběsilé a morbidní jízdy čtenář jen žasne, jak něco tak geniálně bláznivého mohla napsat spořádaná matka od dětí. A taky mu běží hlavou, jak tohle asi dopadne. Protože i když je v téhle černočerné frašce možné cokoli, nějak mi tam happy end neseděl.
Ihned po přečtení slibné anotace plné mrtvol v zahradě mi na mysl vytanul film Univerzální uklízečka a způsob, jakým se Maggie Smith vypořádávala s nesympatickými lidmi. (Topila je v rybníčku.) V porovnání s tímhle románovým blázincem vychází však Uklízečka a její zahradní jezírko jako celkem decentní a roztomilá historka. Mnohem víc se hodí přirovnání k podobně temně bláznivému příběhu, filmu Po přečtení spalte. A protože zahraniční recenze se srovnání s brutální poetikou filmů bratří Coenů jen hemží, asi na tom něco bude.
Výtečný románový debut mladé Američanky je ideálním čtivem pro ty, kdo si chtějí odpočinout od smrtelně vážných knih s dokonalými detektivy; pro ty, kdo se sami chtějí rozhodnout, jestli budou fandit poldům nebo pachatelům. A hlavně pro ty, kterým zacuká koutek už po přečtení první a všeříkající věty románu:
„Kdo má v zahradě za domem zakopanou mrtvolu, klidu si příliš neužije.“
Originál: Three Graves Full, 2013
Překlad: Jitka Fialová
Vydalo: Argo, 2014
328 stran
