Telavivský komisař Avraham opět vede svá malá pátrání ve čtvrtích, kde ke zločinu téměř nedochází. Téměř…
Někdo nechal atrapu nálože blízko mateřské školky a nového velitele obvodu obzvlášť znepokojuje, že to může být jen varování před výbušninou skutečnou. Avraham má proto volné ruce k vyšetřování, které ale v Mišaniho knihách knihy neprobíhá tak, jak jsme zvyklí. Žádné horečnaté pátrání se nekoná, jsou svátky a všichni na stanici mají dovolenou. Příběh paralelně sleduje rodinu chlapce, který do oné školky dochází – po zkušenostech z předchozího dílu je však předčasné dělat závěry, jestli s hlavním dějem rodina souvisí nebo ne…
Izraelský autor nám opět předestírá exotický svět, kde se platí šekely a kde se s výbušninami musí počítat. Kde dívky chodí na vojnu a kde se slaví svátky, při kterých vás nikdo nesmí vidět jíst. Možné násilí volně navazuje na první román Případ pohřešovaného, a to především tím, jak moc Avrahama předešlá kauza zasáhla, jak doteď ovlivňuje jeho uvažování. Sice jsme zvyklí, že literární detektivové se z každého případu oklepou a do nového jdou svěží a s elánem, ale Mišani schválně ukazuje, že ve skutečném životě to tak nefunguje – a není snad detektivka od toho, aby skutečný život odrážela?
Mišani přečetl spoustu detektivek a ví, jak fungují. Už ve své první knize si pohrával se zavedenými postupy a očekáváním čtenářů, a ani zde to nebude jiné. Autor nám informace o ději dávkuje po troškách – s každým dalším kousíčkem se změní obraz, jaký jsme si mezitím stihli vytvořit. Je to trochu matoucí, ale zároveň to udržuje čtenářovu bdělost (kterou oslabuje rozvláčné tempo Avrahamova vyšetřování). Opět tu máme chytrého detektiva, který dodržuje všechny postupy a jedná v souladu se svým nejlepším vědomím, ale přesto se zločiny odmítají podřídit jeho teoriím, vzpírají se a odvíjí úplně jiným směrem…
V Izraeli se moc detektivek nepíše, a tak když vyjde nějaká, obzvlášť takhle zvláštní, vyvolá to rozruch. Knihy Mišaniho byly přeloženy do 20 jazyků – nejen proto, že jsou čtenáři zvědaví na „vlnu zločinnosti v Tel Avivu“, ale také kvůli jejich literární hodnotě.
Dror Mišani byl letos čestným hostem na veletrhu Svět knihy a spolu s Robinem Cookem vedli diskuzi o vývoji thrilleru v současné literatuře. Mohlo to být dozajista zvláštní – rutinovaný autor, který ctí pravidla žánru, a proti němu autor sotva dvou knih, který pravidla naprosto nectí…
Originál: Efšarut šel alimut, 2013
Překlad: Jindřich Vacek
Vydal: Argo, 2018
242 stran
