Patřila mezi respektované policisty ve městě, které milovala. Měla krásný nový dům a vzrušující nový vztah. Teď je suspendovaná, bez peněz a možná i ve smrtelném nebezpečí. První díl série s neústupnou vyšetřovatelkou se odvíjí ve stylu Roberta Bryndzy, ale i Karin Slaughter.
Když se Vám do ruky dostane knížka dosud neznámé autorky a Vy se do ní začtete a zjistíte, že zápletka vychází z mnohokrát použitých motivů, máte v podstatě dvě možnosti. Buď knihu zklamaně zavřete a odložíte ji, případně ji někomu darujete, nebo se rozhodnete ve čtení pokračovat, abyste zjistili, jestli autor či autorka přeci jen příběh něčím neobohatili. Pak se Vám může stát, že s uspokojením zjistíte, že se sice příběh skládá z mnohokrát použitých stavebních kamenů, ale poskládaných tak, že Vás kniha dokázala zaujmout a udržet Vaší pozornost až do konce.
To je přesně případ americké spisovatelky Lisy Reganové. O jejím životě se toho mnoho neví. Na internetu se dočtete, že vystudovala angličtinu a získala z ní bakalářský titul, to vše je pak doplněno informací, kterou najdete i na přebalu recenzované knihy – napsala i další krimi thrillery, je členkou několika spisovatelských sdružení a žije ve Philadelphii s manželem, dcerou a se psem (to o psu už je nejspíš povinný dodatek všech biografií autorů detektivek). Podstatné je, že tři roky staré Mizející dívky jsou prvním titulem série s vyšetřovatelkou Josií Quinnovou, která už má k dnešku deset titulů a všechny si na serveru GoodReads vedou velice slušně. Jejich hodnocení se pohybuje kolem 4,5 z 5.
Zápletka prvního příběhu série vychází ze zmizení sedmnáctileté Isabelly Colemanové. Téměř všichni z malého amerického města Denton v Pensylvánii ji hledají. Josie Quinnová by se ráda pátrání zúčastnila oficiálně, ale nemůže kvůli suspendování, které si vysloužila poté, co fyzicky napadla jistou ženu. Přesto se nevzdává a snaží se zjistit co se dá, k čemuž využívá nejen manžela Raye, se kterým je v rozvodovém řízení, ale i svého současného přítele Luka. Oba muži pracují u policie a nejsou z Josiina zapálení zrovna dvakrát nadšeni.
Vzápětí je Josie svědkem, jak Isabellin učitel málem zahyne ve voze plném gangsterů po přestřelce s neznámými útočníky. Aby to bylo ještě zmatenější, vzápětí se objeví jeho neteř June, o které nikdo nevěděl, že se už měsíce pohřešuje. Navíc se ukazuje, že se Judy nejspíš s Isabellou setkala. Josie začne tušit, že případ bude mnohem složitější a že bude sahat dále do minulosti. Její podezření se potvrdí, když sama objeví další ženu, která se před léty stala obětí únosu a několikanásobného znásilnění, ale podařilo se jí neznámým predátorům utéci. Policie se tehdy stavěla k celému případu skepticky – měla za to, že si žena všechno vymyslela. Josie se snaží nadřízené upozornit, že všechno je mnohem rozsáhlejší a že se mohou pohřešovat i další dívky, ale nikdo ji neposlouchá. Její snahu navíc komplikuje fakt, že jen tuší, jak velké celé spiknutí je, ale neví, kam až sahá a komu vlastně může a komu nesmí věřit.
Jak sami vidíte, zápletka kolem únosů dívek, prorůstání kriminality do „vyšších“ míst, či nelehkého osudu obětí není nikterak nová. Navíc to dlouho vypadá, že půjde o běžný příběh suspendované a tvrdohlavé policistky, která se snaží dostat únosci (či únoscům) na stopu. Jak obligátní, řekne si možná leckdo. A leckomu se možná vybaví podobně tvrdohlavá vyšetřovatelka Erika Fosterová britského autora Roberta Bryndzy (ke kterému je ostatně Lisa občas přirovnávána). Jenže postupem času se příběh mění ze stylu Bryndzy spíše na styl jeho americké kolegyně Karin Slaughter. Malé město, na první pohled ospalé a možná i idylické, pod jehož povrchem ale bují odporné zlo.
Román přechází do čtenářsky vděčného a napínavého příběhu, pojednávajícího o ženě stojící proti neznámé přesile. Atmosféra strachu, paranoie a všudypřítomného číhajícího nebezpečí je přitom z knihy dobře patrná. To, čím Lisa Reganová zmíněné stavební kameny příběhu obohacuje, je fakt, že čtenáře nenechá nikdy dlouho v klidu. Po krátkých oddechových kapitolách, kdy se Josie zabývá svým nevydařeným manželstvím nebo současným vztahem, přichází překvapivá akce, a budiž autorce ke cti, že je to často něco, co by čtenář vůbec nečekal. Zajímavé jsou i kapitoly z pohledu unesené dívky. Ani ty totiž na první pohled nevypadají jako něco ojedinělého, ale nakonec se ukazují v poměrně překvapivém světle. Zkrátka a dobře, Lisa přesně dokazuje, že i z běžných ingrediencí lze ještě mnoho vykřesat, když má člověk dost nápadů a fantazie. Právě díky tomu si brzy uvědomíme, že držíme v ruce knihu nabitou napětím, dějovými zvraty, že je to román, který si udrží spád po celou dobou a že nálepka „světový bestseller“ mu nejspíš patří.
V závěru knihy píše autorka v poděkování, že doufá, že si Josii Quinnovou čtenáři zamilují tak jako ona. Nemohu sice stoprocentně říci, že bych si hlavní postavu vyloženě zamiloval (ostatně u skutečného sboru by asi dlouho nevydržela), nicméně pokud jsou i ostatní autorčiny příběhy stejně dynamické a plné zvratů jako Mizející dívky (a hodnocení zahraničních čtenářů tomu nasvědčují), tak se určitě jedná o sérii, na jejíž další tituly (nakladatelství je má v plánu) bychom se měli těšit.
Originální titul: Vanishing Girls (2017)
Vydáno: Bookouture (2017)
Vydání v České republice: Grada Publishing, a. s. (2020)
Přeložila: Kateřina Elisová (2020)
384 stran
