Upovídaná pohodová detektivka pro všechny příznivce kávy, protože kolem ní se tu všechno točí: zločin, vyšetřování i rozuzlení…
Clare bývala vedoucí nádherné kavárny v New Yorku. Pak však dala přednost klidu na předměstí New Persey a výchově dcery. Když jí ale robě Joy odešlo na univerzitu, rozhodla se Clare Cosiová čelit syndromu opuštěného hnízda staronovou prací. Její původní místo je opět volné a kavárna Village Blend nutně potřebuje pozvednout úroveň. Ale právě v den, kdy se Clare nastěhovala do bytu nad kavárnou, najde svou asistentku Anabelle pod schody v bezvědomí.
Takový je stručný úvod knížky, která se dá bez legrace nazvat Kávové orgie. Kdybych kávu pila, asi by mě zajímalo víc všechno to povídání okolo ní – protože Clare je dost vyprávěcí typ, dozvíte se tu nepřeberné množství detailů z kavárenské praxe: jak se dělá espresso, jak fungují staré italské kávovary nebo odkud je káva Maracaiba. Pro fajnšmekry hotový poklad. Pro mě vysvětlení, proč je kniha navzdory celkem jednoduché zápletce tak tlustá. Dobrou polovinu textu totiž zabírají řeči o kafi…
Zápletka vypadá celkem jasně: asistentka manažerky Anabelle (bývalá striptérka se zlatým srdcem) má evidentně tajemného nepřítele. To, že skončila v bezvědomí, však policie vyhodnotí jako nešťastnou náhodu. A protože dívka zůstává v kómatu a nemůže říct vlastní verzi, rozhodne se Clare, že to bude ona, kdo přijde na kloub té podivné „nehodě“. Vtipné na Clařině metodě detektivní práce je, že využívá jako zdroje informací jednak hustou síť stálých zákazníku kavárny, ale i kávu jako takovou coby záminku k tahání drbů, což je vskutku originální.
Čmuchání v Anabellině podivné rodině i tanečním souboru je velmi hustě prokládáno především kávou, ale také životními peripetiemi Clare – jako jsou půtky s bývalým manželem anebo švihácký přítel její dcery. Také se tu hodně vaří, koneckonců jsou to Italové. A nesmíme zapomenout na detektiva, vyšetřujícího onu nehodu, Mikea Quinna, kterého se Clare rozhodla spasit a naučit ho pít kvalitní kávu.
Co mi mírně kazilo dojem z téhle knížky, byla bídná kvalita překladu. Že sem tam chybí uvozovky, no dobře. Ale věty, které v kontextu nedávají smysl, dlouhá zamotaná souvětí a perly typu „Americká Afričanka“ (ve smyslu Afroameričanka) opravdu zabolí. Nemluvě o větě, kdy nadporučík Quinn Clare připomněl „detektiva Dashielle Hammettové“. Dočíst se tohle v detektivce je opravdu smutné…
Ale abych jen nehaněla, některé popisy kávových lahůdek zněly tak lákavě, že se možná nechám zviklat a nějaké to moccacino si třeba i objednám. A ačkoli nechápu, co Clare na detektivu Quinnovi vidí, čekala jsem mezi nimi nějaké výraznější jiskření, takže si na vývoj budu muset počkat do dalšího dílu, resp. dílů. Série má v originálu 12 knih, takže je to spíš taková italsko-americká soap opera plná receptů na kávové speciality, ochucené vraždou. Detektivní zápletka je tu vlastně jen záminkou pro vaření, servírování a konzumaci kávy, vše pečlivě popsáno.
Úvodní díl série má těžký úkol – přitáhnout čtenáře k dalšímu pokračování. Myslím, že i přes všechny své mouchy má Mezi zrnky kávy na co nalákat: ať už je to oddechová detektivní linka nevyžadující přílišnou mozkovou činnost, rodinný život potrhlých obyvatel Greenwich Village nebo hektolitry kafe na sto různých způsobů…
Originál: On what Grounds, 2003
Překlad: Helena Smolaková
Vydala: Moba, 2013
287 stran
mobaknihy.cz
