Napínavý thriller o hledání meteoritu, podezřelých nerostů i zdroje gama záření. Tři dějové linie, dvě hlavní postavy, jeden zásadní problém – podaří se odvrátit zkázu Země?
Všechno to začalo meteoritem. Ten ozářil oblohu a podle všeho dopadl do oceánu někde u Maine. To si však nemyslí amatérská astronomka Abbey Strawová, která chce kámen najít. A vytřískat za něj nějakou hezkou sumičku. Zároveň tu máme jistého vědce Marka Corsa, kterému se dostane do rukou tajný disk jeho profesora o gama záření, vycházející z Marsu. Mohlo by to být přesně to odhalení, které vystřelí Markovu kariéru k výšinám. Anebo by to mohl být i důvod, proč byl Markův profesor zavražděn…
Hlavní postavou tu podle všeho však je Wyman Ford, bývalý agent CIA, na kterého se obrátí tajemník prezidenta s přísně tajným posláním v Kambodži. Tam se objevil jakýsi nerost, který by mohl být ve větším množství radioaktivní. Ford má zjistit zdroj, o zbytek se postará CIA… Děj se rozjíždí na třech frontách a pozvolna se stupňuje a zamotává. Hodně pozvolna. Abbey s kamarádkou mají v patách vymaštěného kriminálníka, který si usmyslel, že jdou po pirátském pokladu a že ty prachy shrábne jen pro sebe. Hodně odpudivá postava. Mark Corso je přesvědčen, že gama záření je závažná věc a je třeba ji prošetřit, jeho nadřízení ho však považují za blázna a házejí mu klacky pod nohy. A Ford uprostřed lesů hledá důl, který stráží milice jako za časů Rudých Khmerů…
V první části byla vážně nejnapínavější akcí Abbeyina honička člunů kolem ostrovů a její finále, ale tak už to s rozjezdy bývá. Avšak finále honičky opravdu stálo za to, což byl náznak, že pokračování se bude ještě zlepšovat. Příslib se potvrdil, druhá část románu se brzy rozjela na plný plyn. I když tu byl malý problém s „hlavním hrdinou.“
Wyman Ford se poprvé objevil v autorově předchozí knize Rouhání. Tím se nejspíš vysvětluje, proč v Kráteru tak odbyl jeho představení – veškeré detaily jsou patrně v Rouhání, tak proč je opakovat. Tudíž v první části je Ford ta nejméně sympatická postava, o které víme jen to, že je neporazitelným hrdinou a že mu v Kambodži zemřela žena, a tak se tam moc nehrne. Proto je velkou úlevou, když se v druhé části románu začnou dějové linie proplétat a Ford se dostane do kontaktu s normálními lidmi, a snad i díky tomu začne i on sám působit jako normální člověk. Vskutku, druhá část je podstatně akčnější, ale i propracovanější co do charakterů postav. K těm přibude i nájemný zabiják, jež zamíchá dějem víc než málo a pouhou svou přítomností zvedne čtenáři hladinu adrenalinu o dalších pár čísel.
Zápletka s meteoritem je dostatečně vědecky složitá, aby si s ní běžný čtenář nelámal příliš hlavu a prostě ji bral tak, jak přichází. Však i právě díky hustotě náležitě technických detailů je Douglas Preston přirovnáván k legendě vědeckých thrillerů Michaelu Crichtonovi. Přese všechno očekává se však ty nejakčnější scény neodehrávají v laboratořích NASA (kde by je čtenář čekal spíš) nýbrž překvapivě v rybářských člunech. Zvláštní mix scénářů Drtivého dopadu s Dokonalou bouří však funguje skvěle a baví a udržuje čtenáře v napětí po celou dobu.
A co je nejvtipnější, váženého agenta Forda i s jeho ostře řezanými rysy hravě strčila do kapsy nedostudovaná astronomka – hlavní postavou se podle mého s přehledem stala Abbey Strawová, které by v klídku slušela i samostatná kniha. Možná příště…
Originál: Impact, 2010
Překlad: Petr Kovács
Vydal: BBart, 2011
www.bbart.cz
373 stran
