* 27. srpna 1933; Risinge, Švédsko
Jedna z nejvýznamnějších švédských prozaiček nemůže psát špatné detektivky, pouze výjimečné…
Píše již od 60. let, svým zvláštním poetickým stylem zpracovávala zprvu detektivky, později přešla na psychologická a sociální témata.
V roce 1978 byla zvolena do Švédské akademie, jejíž členové rozhodují o nositelích Nobelovy ceny. Spolu s dalšími dvěma člena však Akademii na protest opustila po vlažné reakci pléna na klatbu proti Salmanu Rushdiemu. Členství je ovšem doživotní, a tak Kerstin Ekmanová zůstává pasivním členem.
Za svůj literární přínos získala řadu různých ocenění, mj. královskou medaili Litteris et Artibus nebo dvakrát Cenu Augusta Strindberga. Protože se ve svých knihách hodně věnuje přírodě a otázce těžby dřeva v severských oblastech, obdržela také čestný doktorát na zemědělské univerzitě, která je spisovatelům obvykle neuděluje…
Ve svých románech se věnuje sociálním tématům, psychologii postav i ekologii zprvu v detektivně laděných příbězích, později od žánru upustila a píše nyní příběhy o proměnách společnosti pohledem obyčejných žen. V posledních letech také vydává knihy esejů a v roce 2013 se pustila i do operního libreta.
Obsáhlý detektivní román Černá voda je ve Švédsku považován za jeden z nejlepších dosud napsaných, z těch, které povyšují detektivku na umění. Kdo si oblíbil knihu Poslední Laponec Olivera Truce z prostředí původních obyvatel Severu, pro toho je dobrou zprávou české vydání prvního dílu trilogie Vlčí kůže. Příběh z oblasti, kam se dosud civilizace nedostala, se opět odehrává okolo osady Černá voda, tentokrát už bez vražd…
VYŠLO ČESKY ::
- Černá voda (Händelser vid vatten, 1993; Argo, 2013)
- Vlčí kůže (Guds barmhärtighet, 1999; Moba, 2015/7)
- Umíráček (Argo, 2015/8,) ukázka, VYŠLO
