V pátek 23. října zavítal do pražského Paláce knih Luxor uznávaný jihoafrický spisovatel Deon Meyer. Se zhruba třiceti lidmi pobesedoval nejen o svých knihách, ale i o krásách své rodné země.
Hosty besedy dále byli překladatel Meyeorových knih Jakub Kalina, šéfredaktor nakladatelství MOBA Lukáš Kratochvíl a tlumočník Martin Skřivan.
Autor žijící v Kapském Městě přijel do Prahy v rámci svého celoevropského turné představit své úspěšné knihy. Těm se dobře daří nejen jak světě, tak i na českém trhu, kde jsou zatím k mání dva tituly. Letos na jaře vyšla Ďáblova hora a ve druhém pololetí pak 13 hodin. MOBA, která Deona Meyera v Česku vydává, chystá na příští rok další dva tituly – v únoru vyjde Sedm dní a před Vánocemi Kobra. Všechny zmíněné tituly patří do série s detektivem Bennym Griesselem. Na letošním frankfurtském veletrhu byl horkou novinkou pátý díl s názvem Ikarus.
Lukáš Kratochvíl představil Deona Meyera jako jednoho z nejúspěšnějších a nejvíce překládaných jihoafrických autorů. Jeho knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Psychologická promyšlenost postav, nepředvídatelný děj, zajímavá zápletka, ale i další rovina, ze které se člověk dozví mnoho o Jihoafrické republice, to je to pravé pro čtenáře, kteří milují jak detektivky, tak i náročnější literaturu. V Meyerových velice čtivých románech se píše nejen o sociálních problémech, ale i o obecně lidských otázkách viny a trestu, či jaké jsou cesty spravedlnosti.
Čtivost knih potvrdil i překladatel Jakub Kalina. Každá kniha mu zabrala čtyři týdny, což byla dle jeho slov zatím nejkratší doba, kterou ke splnění svého úkolu potřeboval. Jediný problém mu dělala měnící se struktura policejního útvaru. V každé knížce má daná postava jiné tituly, jiné postavení a v rámci toho pracuje v jiném oddělení.
Deon Meyer do Prahy přijel z Německa a v páteční podvečer měl za sebou náročný maraton rozhovorů pro různá média. Nechal se slyšet, že návštěva naší metropole pro něj byla veliká čest. Zřejmě to nebyla jen obvyklá chvála hostitelské země – je totiž velkým milovníkem Mozarta, a tak byl rád, že mohl navštívit město, které i slavný skladatel miloval. Jeho hudbu nicméně spisovatel při psaní neposlouchá a dělat více věcí najednou je podle něj spíše výsadou chytrých žen. On sám naopak potřebuje ke své práci naprosté ticho. Psaní se věnuje sedm až osm hodin denně. Obvykle začíná ráno v pět, což je zvyk, který mu zůstal z doby, kdy byly jeho děti malé. Tehdy vstával brzo, aby měl čas psát, zatímco děti spaly. Na otázku, zdali nechce zkusit psát něco pro ně, celkem vtipně odpověděl, že příběhy o zločinu nejsou pro děti vhodné…
Sympatický spisovatel zalitoval, že nemá více času na prohlídku města, druhý den ráno totiž odlétal do Polska. Nicméně projevil přání se sem někdy vrátit i s manželkou. Chtěl by zhlédnout nějakou Mozartovu operu v divadle, kde měl premiéru Don Giovanni (Stavovské divadlo). Se svou chotí jsou prý fanoušci cyklistiky, a tak by si rádi půjčili kola a projeli si město. Především by však chtěl poznat zdejší kulturu a lidi, na což jeden den rozhodně nestačí.
Se suchým humorem dodal, že před několika dny večeřel s Radovanem Krejčířem a že on prý všechny pozdravuje. Někdo z publika pohotově zareagoval s otázkou „A co Pistorius?“. S tím se prý ten večer neviděl…
Jihoafrickou republiku, která je pro nás kvůli vzdálenosti stále velkou exotikou, Meyer představil jako nejkrásnější zemi na světě. Evropské země jsou si podle něj hodně podobné, ale Jihoafrická republika je rozmanitá díky několika odlišným klimatickým zónám. Země se může pochlubit několika světově oceněnými hotely a mnoha výbornými restauracemi, a je tu díky směnnému kurzu poměrně levno. Všechny své čtenáři by chtěl určitě do své domoviny pozvat a slíbil jim, že se jim tam bude líbit. A když je Krejčíř pod zámkem, tak je tam prý i bezpečno…
Zhruba po půl hodině zakončila příjemné povídání autogramiáda.
