Proč obviněný vyvraždil rodinu svého zaměstnavatele ve Skotsku roku 1869, to možná vyčtete z (téměř) autentických materiálů…
Skotsko 19. století byl hodně drsný kraj, kde prostý lid doslova dřel bídu s nouzí. Pokud máte rádi skotské příběhy, je tahle kniha přesně pro vás. Mladinký Roderick tam totiž ve vězeňské cele sepisuje okolnosti zavraždění rychtáře v jeho osadě. Mladíkův advokát chce pochopit motivaci svého klienta a možná zkusit uhrát to na nepříčetnost. Vždyť kdo normální by zabil tři lidi a ještě se k tomu přiznal?
„Dokumentární román“ není obvyklý jev, ale párkrát už se s ním čeští čtenáři setkali. Například v thrilleru Trojice nebo nejnověji ve sci-fi Illuminae. Pointa spočívá v tom, že obraz příběhu si čtenář musí namísto lineárního vyprávění poskládat jinak – ze zpráv, hlášení, e-mailů, nebo jako tady z novinových článků, výslechů svědků, deníku. Graeme Macrae Burnet šel ještě dál a všechny ty zlomky, použité ve své knize, prohlásil za autentické (podobně jako Dr. Watson své deníky) co víc, že se jedná o jeho vlastního předka, Rodericka Macrae. Rozlišit fakta od fikce bylo potom dosti obtížnější, zvlášť když všechny ty záznamy prokládá vědeckými zprávami významných tehdejších znalců v oborech, jako je kriminální antropologie. Forenzní psychologie byla tenkrát ještě v plenkách a my, současní čtenáři, můžeme jen s úžasem sledovat, jakými směry se tehdejší „učenci“ vydávali, čemu věřili a co s vážným výrazem prezentovali u soudu. Je to až děsivé – čtenář už si víceméně udělal obrázek o Roddym z jeho deníku, ale co následně o něm prohlašují vědecké kapacity, to prostě vyrazí dech. Pokrok nezastavíš, díkybohu.
Jeho krvavé dílo není typickou detektivkou. Někdo by knihu mohl nazvat i „sociálním románem“ nebo svérázným seznámením s počátky dob, kdy se začala psychologie brát vážně. Kniha se vymyká a je tak spíše pro náročnější čtenáře (nebo, jak už bylo řečeno, pro milovníky drsné skotské Vysočiny).
Román se dostal do užších nominací na prestižní Man Booker Prize a vyvolal tím menší literární senzaci – do té doby o knize téměř nikdo nevěděl. Mezi kandidáty zvučných jmen svítila tato „žánrovka“ jako anomálie. Ale i když mně osobně bylo čtení o krutých podmínkách pachtýřů až nepříjemné, chápu, že si ten poprask kolem sebe kniha zaslouží. Otázka duševního stavu Rodericka Macrae vám totiž vrtá hlavou jako červ ještě dlouho po dočtení…
Originál: His Bloody Project, 2015
Překlad: Robert Tschorn
Vydal: Argo, 2018
260 stran
