A je tu opět Minneapolis a s ním i oblíbená dvojice policejních detektivů Leo Magozzi a Gino Rolseth, které si čtenáři stihli oblíbit z minulých čtyř knih. Tam hráli původně jen druhé housle, ale postupem času si probojovali mnohem víc prostoru a teď už si detektivku s týmem Monkeewrench bez těchhle dvou špičkujících poldů ani nelze představit. Pro ty, kdo sérii neznají, tedy aspoň představím tým Monkeewrench, čili Opičkáře, což je parta geniálních počítačových expertů, kteří vyvíjejí různý software pro boj se zločinem, a krom toho jsou taky dost výstřední a víc než málo paranoidní. Kdysi kdysi totiž byli terčem psychopata (viz první kniha Chceš hrát?) a mám ten dojem, že se všichni čtyři nechali jen tak pro jistotu přejmenovat. Je tu jistý mohutný pan Harley Davidson, v jehož gotickém sídle má firma centrálu, pak Roadrunner, vytáhlý a podvyživený příznivec lycry a cyklistiky, krásná a kyprá Annie Belinská, přivádějící muže do varu, a konečně Grace McBrideová. Ta nevychází beze zbraně a jezdecké kozačky nad kolena nenosí kvůli diktátu módy, ale jako prevenci proti podříznutí stehenních tepen. Prostě tak. A tahle dáma ke svému vlastnímu překvapení ukradla srdce Leo Magozzimu, tudíž provázání detektivů a Opičkářů už zdaleka není jen po pracovní stránce.
A jakýpak případ řeší všichni v tomto dílů? Jelikož jsou Opičkáři kyberexperti, jsou i jejich případy většinou spjaty s počítačovým světem (pokud tedy zrovna někam nejedou a nehavarují v divočině, viz kniha Smrtelný běh). A počítače tu máme i teď. Na webu se totiž objevila videa skutečných vražd a pachatelé za sebou skryli virtuální stopy tak důkladně, že jsou z toho u FBI zoufalí. A v naléhavých případech přichází na řadu krajní řešení, což je spolupráce s hackery a Opičkáři (v jistých situacích jedno a totéž). K Harleyho naprostému zděšení se mu tedy do domu nakvartýruje agent John Smith, aby mohl koordinovat spolupráci složek. A příště snad začnou z nebe padat žáby… Čas na zázraky ale nenastal, vražd přibývá a závod s vrahy, toužícími po slávě na webu, začíná…
Tahle série je vždycky zážitek. Střídá se tu pobavení s napětím v kombinaci se zločiny moderního světa, které můžou reálně hrozit kdykoli a kdekoli (snad až na ty sněhuláky ve Sněžné slepotě, to bylo až příliš literární). Tady se probírá hrozba anonymity internetových komunit, které můžou podporovat zvrácené duše k tomu, aby o zločinech jen nesnily, ale šly a udělaly je. A vystavily to pak na YouTube. Docela z toho mrazí. Naštěstí tu však jsou detektivové z Minneapolisu a jejich šťavnaté hlášky a vůbec báječně švihlý styl vyprávění, který dokáže vyloudit úsměv na tváři přesně v tu pravou chvíli.
Je fajn, že se čas od času objeví kniha od P.J. Tracy a připomene, že detektivky nemusí být jen smrtelně vážné, depresivní a ponuré. Že ta depresivní a ponurá témata lze pojmout i s nadhledem.
Originál: Shoot to Thrill, 2010
Překlad: Jiří Lexa
Vydal: BB art, 2011
www.bbart.cz
247 stran
