Jak dobře znáte svého kolegu či přítele? Tuto otázku si mnohokrát položí bývalý nadějný žokej Nicholas „Foxy“ Foxton, který si po vážném úrazu krční páteře již osmý rok vydělává na živobytí jako finanční poradce. Přímo před očima tisíce svědků mu na dostihovém závodišti zastřelí kolegu Herba Kovaka. Z útočníka si však Nicholas pomatuje pouze tlumič na jeho pistoli.
Záhy je stanoven vykonavatelem Herbovi závěti. Ukazuje se, že zdánlivě bezstarostný a neškodný Američan žijící v Británii se navzdory svému zaměstnání poradce přes finance topil v dluzích, které měl na značném počtu kreditních karet. Navíc trávil hodiny a hodiny internetovým sázením. Nocholasovi však nejde na rozum, jak by mohl někdo sázením strávit tolik času. Jak by to stíhal?
Nedlouho po této události se na Nicholase obrací s prosbou o pomoc bývalý kolega a nyní jeho klient, stále aktivní žokej Billy Searle. I on dluží komusi velké peníze, a pokud je nesplatí v krátké době, půjde mu údajně o život. Foxy ho však nebere vážně až do doby, kdy Billyho neznámý útočník srazí autem z kola.
Problémy přibývají. Nicholasova přítelkyně Claudia se začíná chovat podivně, takže jí Nicholas podezřívá z nevěry. Jeden z Nicholasových klientů, plukovník Roberts, se na bývalého šampiona obrátí s podezřením, že došlo možná k podvodu v rámci investici jeho rodiny do projektu na výstavbu továrny v Bulharsku.
Nick by rád žil svůj bývalý život v sedle závodních koní, ale po odebrání licence a smrtelnému varování lékařů na to nemůže ani pomyslet. Dělá práci, kterou jeho okolí (včetně autora této recenze) považuje za nudnou, neví, zdali má udeřit na Claudii a dozvědět se možná nepříjemnou pravdu, nechce se mu ani řešit plukovníkovo podezření a jít tak proti svým šéfům. Stačí však jeden ověřující telefonát do Bulharska a Nickův život se zásadně změní. Neznámý pistolník totiž jednoho dne stojí na jeho prahu…
Všichni příznivci detektivních románů z dostihového prostředí, všichni fanouškové Dicka Francise, jistě byli napnutí, jak si jeho mladší syn povede na sólové dráze. Na několika posledních románech spolupracoval se svým otcem, například na tomto serveru recenzovaná Křížová palba. Obecně se mluví o kombinaci původních znaků Francisových příběhů a moderního kriminálního románu. Pojďme se podívat, jak to s tou kombinací je.
Prvky románů Dicka Francise tu jistě najdeme. Vyprávění v první osobě, děj spjatý s dostihy, ale zároveň i s jiným oborem (finančnictví), nenápadného vyprávěče příběhu, který by ze všeho nejraději zůstal stranou, ale vše se obrací proti němu. I tady nejsou rodinné vztahy úplně na výši. Náš hrdina však tentokrát nežije sám, ale s přítelkyní. Zůstala neúplatnost a touha domoci se spravedlnosti. Kdesi vzadu u mě však zůstává dojem z určitého odstupu od postav, přeci jen jakoby Dick byl s postavami více sžitý.
Co se týče moderního kriminálního románu, Felix na rozdíl od svého otce nestupňuje napětí postupně, nechystá se na závěrečné finále, dokonce — snad to mohu prozradit — ani nechystá svému hrdinovi hodiny a dny, pardon — stránky a stránky — utrpení v poutech v nějaké stáji. Je vidět, že se ve finančním světě jakžtakž vyzná, nebo si jej alespoň dobře prostudoval. Pro mě, zarytého nepřítele všeho, co souvisí s účetnictvím, byly pasáže vysvětlující to a ono ze světa peněz poněkud nudné, naštěstí však nikdy netrvaly dlouho.
Přesto je „kriminální stránka“ malinko slabší. Najdeme zde totiž vše, co jsme už našli ve spoustě jiných románů — odhalování dvojí tváře, svědky v ohrožení, machinace s fondy, touhu po penězích. Nebylo by na tom nic špatného, když se to dobře namíchá. Nemohu si ale pomoci, vždy mám rád, když si bezpečně vytipuji pachatele, ale autor mě na konci knihy překvapí. Tady jsem si vytipoval zloduchy hned dva a k velkému zklamání nakonec byly obě postavy skutečně pachateli. To by podle mě nemělo být. O jediné překvapení se tak patrně postará relativně vedlejší motiv s Claudií.
Hazard se coby první Felixův román tedy srovnávání neubrání. Autor napsal román v duchu svého otce, k čemuž sáhl na polici ke knize osvědčených rodinných dostihových receptů, okořenil je trochou fantazie a zamíchal se současnými krimi přísadami. Jen při jejich koupi zašel na nejbližší roh a použil ty nejběžnější. Bylo to tak sice snazší, ale je to znát.
V každém případě nezahazujme bičík do trávy, patrně začíná nová dostihová sezona. Pokud bude Felix pokračovat dalšími romány, máme na dlouhou řádku let dopředu zajištěno, že o romány z prostředí žokejů a trenérů nepřijdeme.
