Temný psychothriller z Los Angeles, který Město andělů nevykresluje zrovna v růžových barvách. Vhodnější barvou je tu krvavé rudá…
Už úvod je pěkně drsný a připraví hlavnímu hrdinovi těžkou chvilku, kdy se musí rozhodnout, jestli riskovat život svůj a svého parťáka, nebo prostě odejít, nechat ho zemřít a zachránit sám sebe. Na rozhodnutí si musíme počkat, autor má rád časové skoky, tudíž nás hodí o pár týdnů dříve, do chvíle, kdy to všechno (znovu) začalo – a taky abychom si stihli oblíbit postavy a začít se o ně doopravdy bát.
Hlavním hrdinou je tu losangeleský detektiv z Divize loupeží a vražd Robert Hunter, který se sžívá s novým parťákem Garciou. Oba to jsou v podstatě sympaťáci, Hunter už protřelý životem a náročnou prací a pár nočních můr už ho nerozhodí, Garcia plný elánu a chuti pochytat všechny grázly – jednoduše pilíře společnosti, díky kterým mohou být lidé doma v bezpečí. Nebo by alespoň byli, kdyby se nevrátilo Zlo. Vrah, který už však byl popraven, vraždí dál. Evidentně to tenkrát bylo trochu jinak a postupné flashbacky nastíní, proč přesně má z návratu tohohle vraha Hunter takovou hrůzu. (Popravdě, už v anotaci stálo, že vrah je opravdu brutální. V tomto případě není radno varování podcenit. Popisy obětí vraha jménem Krucifix jsou pouze pro ty otrlejší…)
Takže máme na scéně psychopatického vraha, který se nerad opakuje, a tak je každá z jeho obětí zmasakrována ještě ohavněji než ta předchozí. Ale i něco dalšího od minula změnil – tentokrát do vražd přímo zatahuje Huntera. Má s ním své vlastní zvrácené plány…
Na románovou prvotinu je to opravdu velmi dobré. Autor sám vystudoval psychologii zločinců, takže může Hunterovými ústy zprostředkovat specifické znalosti z oné roztomilé oblasti psychiky sériových vrahů. Až to těmi učenými proslovy připomíná děsivé thrillery Val McDermidové s jejím policejním psychologem Hillem. Ale do takové královny zločinu Carterovi přeci jen něco schází. Zápletka byla dokonale vymyšlená, psychologie vraha propracovaná, řemeslně zvládnuto. Ale přesto… Na Diamantovou dýku by to chtělo možná víc originality a naučit se dávkovat napětí v průběhu vyprávění, a ne až v posledních kapitolách. (A kdyby tak drsní hoši nepronášeli s vážnou tváří „jůva“ nebo „jejda“. Copak čeština nemá nějaká modernější citoslovce údivu?)
Nechejme se tedy překvapit, zdali Carter půjde do sebe a nové případy detektiva Huntera, plné zrůd v rouše beránčím, budou nejen brutálnější (copak to jde?) ale hlavně napínavější a vůbec lepší…
Originál: The Crucifix Killer, 2009
Překlad: Jana Pacnerová
Vydal: BB art, 2012
www.bbart.cz
342 stran
