Dům špionů (Daniel Silva)

Podaří se tajným službám několika zemí v čele s Gabrielem Allonem dopadnout strůjce krvavých teroristických útoků dříve, než znovu udeří? Sedmnáctý román s agentem izraelské tajné služby je volným pokračováním Černé vdovy.

V Londýně dojde k sérii teroristických útoků, které si vyžádají několik desítek životů. K odpovědnosti se přihlásí tzv. Islámský stát. Všechno však nasvědčuje tomu, že útoky řídil jediný muž – tajemný vůdce s přezdívkou Saladin, které byl zodpovědný za nedávné útoky ve Washingtonu.

Legendární špion Gabriel Allon se konečně stává šéfem izraelské tajné služby známé jako Ústav. Vypadá to, že teď bude mít o něco klidnější život, zvláště když s manželkou Chiarou mají dvě malé děti. Opak je však pravdou. Když Gabriela požádá o pomoc britská tajná služba, nemůže Izraelec odmítnout. Vděčí jí totiž z minulosti za hodně. Navíc se pro něj stává dopadení Saladina osobní záležitostí, a tak neváhá podílet se na velkolepé krycí akci, které se odehraje na několika místech Evropy a Afriky, a která má za cíl jediné – dopadnou hlavu teroristické organizace a zasadit jí tak smrtelnou ránu…

Dům špionů někdejšího amerického válečného zpravodaje a spisovatele Daniela Silvy se odehrává tři měsíce po předcházejícím titulu Černá vdova a volně na ni navazuje. Kromě postav, které se vyskytují ve většině Silvových románů (Chiara, Uzi Navot, Eli Lavron, Ari Shamron, Julian Isherwood a jiní) se tedy znovu setkáváme s Natalií Mizrahiovou, Christophem Kellerem nebo Michailem Abramovem. A znovu budeme spolu s hlavními protagonisty hledat inteligentního, téměř nepolapitelného Saladina. Hlavního strůjce krvavé řeže v americké metropoli, kterého se (na konci Černé vdovy) i přes veškeré úsilí tajných služeb nepodařilo dopadnout.

Na rozdíl od předcházejícího titulu se tentokrát autor nezabývá tak podrobně reálnými souvislostmi, které u čtenáře vyžadují jistou povědomost o dané problematice. Ruku v ruce s názvem jeho v pořadí už sedmnáctého titulu s Allonem se spíše vrací ke klasickému špionážnímu románu. Je to nejvíce viditelné v kapitolách, které popisují velkolepou přípravu na krycí akci, která má za cíl upoutat pozornost jistého francouzského podnikatele. Ten je sice veřejnou a celkem populární osobou, ale ve skutečnosti je to velkoobchodník s drogami. Právě přes něj zřejmě vede cesta k ukrývajícímu se Saladinovi, a proto se na francouzské Riviéře rozjede série monstrózních večírků, pořádaných agenty v přestrojení, které si okázalostí nezadají s večírky ve stylu Velkého Gatsbyho. Právě tyto pasáže patří podle mého názoru k nejlepším.

Když se mezinárodní společenství profesionálních špiónů, naverbovaných špiónů a bývalých zabijáků (Keller) přiblíží ke strůjci džihádistického řádění na dosah, začíná jít do tuhého. Operativci zůstávají sami v nehostinné poušti v Maroku (kde se velká část románu odehrává), zatímco jim „kryjí záda“ kolegové z monitorující místnosti CIA ve virginském Langley a „domu špionů“ v marocké Casablance. Kombinace klasického nebezpečí a strachu z prozrazení se mísí s ultramoderními „hračkami“ v podobě smrtonosných dronů a vyspělé sledovací techniky. I když jsme to už viděli v mnohých špionážních filmech, je to pořád poměrně fascinující čtení a patří to k další velice povedené části knihy.

Dům špionů nezklame a nabízí vše, co moderní čtenář čeká od moderního špionážního románu. Aktuální politické i společenské pozadí, atraktivní lokality (Korsika, Maroko, Riviéra, Londýn, Jeruzalém), vyspělou techniku, ostřílené profesionály, ale také napětí a místy jemný a odlehčující humor. Nesmím pochopitelně zapomenout ani na typické znaky Silvových románů. Znovu tedy budeme bydlet v bezpečných domech, telefonovat ze zabezpečených telefonů a budeme se moci spolehnout na to, že na nás téměř kdekoliv na světě čeká připravené soukromé letadlo nebo pohodlná limuzína. A samozřejmě vždy pečlivě naolejované a nachystané zbraně. Včetně podrobného popisu jejich typu a ráže. Především si však budeme přát více takových lidí jako je Gabriel a jeho spolupracovníci. V dnešním „novém normálu“ (autorův termín) to budeme bohužel potřebovat.

 

Originální titul: House of Spies (2008)
Vydáno: HarperCollins Publishers, LLC, NewYork (2017)
Vydání v České republice: HarperCollins Polska sp. z o.o., Warszawa (2017)
Přeložil: Marek Drda (2017)
448 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA