Dotek chladu a Dvojí tvář jsou dva thrillery, které před Vánocemi vydalo nakladatelství Fragment. Obě knihy vyšly v edici napínavých příběhů pro mládež.
Každá kniha má sice svoji autorku, přesto mají na první (a vlastně i na druhý) pohled ledacos společného. První shodou je národnost spisovatelek. Jak Tamina Berger (Dotek chladu), tak i Kathrin Lange (Dvojí tvář) jsou Němky. Obě jsou podle nakladatele v psaní knížek zběhlé, ale zrovna tyto knihy jsou v rámci žánru jejich prvotinami.
Protože jde o edici, knížky jsou si podobné jako vejce vejci, liší se v podstatě jen barvou obálky. Pro edici je to dobrá věc, ale čtenáři už tak jásat nebudou. Ona podobná obálka ve vás totiž vzbudí pocit, že knížky jsou srovnatelné, i co se týče kvality textu. Pokud bych řešila pouze detektivní zápletku, knihy by se klidně mohly vydávat za jednovaječná dvojčata.
V obou příbězích jde víceméně o totéž: Máme tady hlavní hrdinku ve věkové kategorii předpokládaných čtenářů. V dívčině okolí dojde k vraždě, která se jí nějakým způsobem dotkne. Dívka se seznámí s mladíkem, který je na první pohled poněkud záhadný. Mladík lásku opětuje, ale dívka si je čím dál víc jistá, že její vyvolený je vrahem. Dívka začne pátrat po vrahovi a … závěr si snadno domyslíte (zejména pokud jste o něco starší než náctiletí čtenáři). Aktéři příběhu (i vrahové) pochází z prostředí, které dívky obklopuje. A tak můžete podezírat jejich kamarády, učitele či příbuzné.
Pokud se rozhodnete zakoupit své ratolesti knihu z tohoto ranku, nedejte pouze na anotaci, ta vám toho moc neřekne. Má rada je prostá: najděte si pár minut a knihy prolistujte. Věřte mi, že stačí pár odstavců, abyste pochopili, která z autorek umí psát a které byl tento dar odepřen.
Dvojí tvář má obrovský potenciál, ale jeho autorka ho bohužel nedokázala nijak využít. Anotace Doteku chladu není tak bombastická, ale o to víc kniha překvapí. Jde o plnokrevný thriller, za který by se nemuseli stydět ani američtí (ty stále považuji za nejlepší) autoři thrillerů pro dospělé.
Dvojí tvář si pohrává s motivem masového vraha, který dává svým obětem na obličej mrtvou vážku. Nápad je to skvělý, jen se autorka měla vystříhat některých chyb. O mrtvé vážce například údajně nikdo neví, protože to policie kvůli vrahovi tají, ale vy se dozvíte, že o ní vědí hned dva lidé (ani jeden z nich není vrah). Nu dejme tomu. Mnohem horší je, že všechny postavy se berou děsně vážně, takže jsou ve finále nechtěně komické. Jejich dialogy jsou jalové a k vraždě přistupují asi jako k nákupu potravin. Pro mě to byli papíroví panáci, kterým jsem nevěřila ani slovo.
Úplně nejhorší mi ve Dvojí tváři připadá chování vraha. Ten se po celou dobu chová víceméně normálně, ale na konci mu přeskočí a on se přizná k několika vraždám, ačkoliv vůbec nemusí, protože ho nikdo nepodezírá. Jeho motiv je víc než pochybný, a tak se to autorka snaží zachránit tím, že vrah trpí schizofrenií. A aby toho nebylo málo, matce hlavní hrdinky je nutné vysvětlit, cože to ta schizofrenie vlastně je (zatímco její nezletilá dcera v tom má jasno).
Dotek chladu je napínavý, strašidelný a děj je komplikovaný díky mnoha zápletkám. Čekají vás různá tajemství a i dospělý čtenář si bude lámat hlavu nad tím, jak to celé bylo. Neříkám, že nepřijdete na to, kdo vraždí, ale tuhle „závadu“ vám plně vynahradí ostatní věci. Příběh působí vcelku reálně, autorka se nebojí nadsázky a její pointa je dokonalá: je šokující a Tamina Berger v ní prokázala smysl pro černý humor. Věřte mi, že se budete muset smát, když si uvědomíte, k čemu tady došlo.
Tamina Berger: Dotek chladu
Originál: Frostengel (2012)
Překlad: Michaela Škultéty
224 stran
Kathrin Lange: Dvojí tvář
Originál: Schattenflügel (2012)
Překlad: Michaela Škultéty
200 stran
Obě vydalo nakladatelství Fragment, Praha 2013
Edice: Beletrie pro děti a mládež/thriller
http://www.thrillery.cz/
