( 13.06.1893 Oxford – 17.12.1957 Witham)
Dorothy Leigh Sayersová, anglická prozaička, dramatička a esejistka zpracovávající časy staré dobré Anglie bývá velmi často porovnávána s Agáthou Christie. Oproti této autorce však mají být její zápletky rafinovanější a méně rutinní. Možná proto se stala v roce 1949 po G. K. Chestertonovi i prezidentkou Detektivního klubu, jíž zůstala do své smrti.
Dorothy L. Sayersová se narodila v Oxfordu v rodině reverenda Henryho Sayerse, který by zároveň ředitelem církevní školy (Christchurch Cathedral Choir School) a již od 7 let se učila latině a francouzštině od své guvernantky.
Toto vychování na ní určitě působilo velmi silně, možná i proto je její styl psaní tak „elegantní“ jak se sluší a patří na dobrou staroanglickou detektivku.
V roce 1916 publikuje svou první knihu, kolekci veršů s názvem „OP I“. V Yorkshiru a ve Francii pracovala Dorothy L. Sayersová jako učitelka. Měla nemanželského syna, kterého vychovávala její sestřenice Ivy Shrimptonová.
Od roku 1922 pracovala Dorothy sedm let v Bensonově reklamní agentuře v Londýně. V roce 1923 vydává první román „Vražda žádá metodu“ (Whose body). Roku 1926 se Sayersová vdává za novináře, kapitána Oswalda Arthura Fleminga. Byl už rozvedený a měl dvě děti. Zemřel v roce 1950.
Hlavní hrdina jejích knih, lord Petr Wimsey se objevuje ve čtrnácti románech a povídkách. Excentrický aristokratický detektiv-amatér, válečný hrdina lord Peter Wimsey miluje vzácné tisky. Policie má ve svých řadách i Charles Parker, prozíravé a vážné povahy oproti impulzivnímu lordu Petrovi se kterým společně pátrá po původcích zločinu.
Od čtyřicátých let se Sayersová věnovala překládání Dantovy ‚Božské komedie‘ ve viktoriánském stylu, ale bohužel ji nestihla dokončit. (Dokončení: Barbara Reynoldsová.) Koncem třicátých let píše Sayersová teologické hry, eseje, hry pro rádio a poezii, přičemž od detektivních příběhů upouští.
ODKAZY ::
www.sayers.org.uk
www.mysterynet.com/sayers/
www.nationmaster.com/encyclopedia/Dorothy-L.-Sayers
- Devět hran/Devět krejčíků (The Nine Taylors, 1934; Vyšehrad 1970; Svoboda 1994),
- Dobrodružný život milovníka starých tisků (18 povídek; Odeon, 1979 a 1992; přel. Jarmila Emmerová)
- Katovy prázdniny (Hangmans Holiday; Lidové noviny 2000, přel. Jan Klíma)
- Lásku a vraždu neutajíš (Thrones, Dominations, Lidové noviny, 2002, přel. Jan Klíma). Nedokončený román úspěšně dopsala v roce 1998 Jill Paton Walshová, autorka knih pro děti a dvou detektivních románů. Odtažitý Petr se v poslední knize ožení s úspěšnou autorkou detektivních románů. Poslední román Dorothy L. Sayersové se odehrává v době, kdy umírá král Jiří VI. (počátkem padesátých let) a osiřelé monarchie se ujímá jeho dcera Alžběta II.
- Leopardí dáma (soubor povídek, Nakl. Lidové noviny 2001, přel. Jan Klíma)
- Mrtvola nutná (Nakl. Lidové noviny, 2001, přel. Jan Klíma)
- Nepříjemnost v klubu Bellona (The Unpleasantness At The Bellona Club, 1928; Lidové noviny, 1999; in: 3xlord Petr – Odeon 1991)
- Nepřirozená smrt (Unnatural Death; Nakl. Lidové noviny 2000, přel. Libuše Burianová-Hasenöhrlová)
- Oxfordský anonym (nakl. Lidové noviny, 2006)
- Pět falešných stop (The Five Red Herrings, 1931; Nakl. Lidové noviny 2002; přel. Jan Klíma),
- Podivné námluvy lorda Petra/Silný jed (Strong Poison, 1930; Nakl. Lidové noviny 1999, přel. Eva Outratová),
- Příliš mnoho svědků (Clouds of witness; Lidové noviny, 2005; překlad Jan Klíma)
- Víra nebo chaos (Creed Or Chaos; Universum, 1948; přel. Vladimír Hořejší) křesťanská esej
- Vražda potřebuje reklamu (Murder Must Advertise; Družstevní práce, Praha 1940; SNKHLU, Praha 1960; Odeon, Praha 1969; Svoboda-Libertas, Praha 1993; Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998; přel. Vladimír Procházka)
- Vražda žádá metodu (Whose Body? 1923, Nakl. Lidové noviny, 1998, přel. Vladimír Procházka)
Kolekce
Třikrát lord Petr (Odeon, 1971; přel. Vladimír Procházka, Jan Kostečka a Eva Outratová; Il. Jiří Toman.)(Vražda žádá metodu, Nepříjemnost v klubu Bellona, Podivné námluvy lorda Petra)
