Travis a jeho kamarád Meyer se v noci vrací z jakési oslavy a za hodně divných okolností skončí i s autem ve vodě. Když konečně ráno dojdou do nejbližší civilizace a servisu, nestačí zírat, protože je sebere šerif za vraždu někoho, o kom v životě neslyšeli. Nechají se odvést v dobré víře, že se ten trapný omyl brzy vysvětlí a poldové se jim ještě omluví. Ale je to mnohem horší, odhodlaný šerif je skálopevně přesvědčen, že má skutečné vrahy. A má pro to důkaz, podstrčený sice, ale přesto.
Naštěstí je z vazby McGeeho kámoš právník hladce vyseká, na oplátku ale po Travisovi chce, aby vypátral pravé zločince, z velice neobvyklého důvodu – hrozně rád by je totiž u soudu obhajoval, byl by to určitě mediální trhák a osobní výzva, ale hlavně další klienti… Nicméně pořád Travisovi někdo pod nohy strká různé pasti, (mrtvoly například), takže člověk musí mít pořádného filipa, aby se dokázal ze všeho vyvléct, popř. zbavit se nežádoucí a zasmrádající mrtvoly. Travisovou výhodou, jak jsem pochopila, je to, že nemá žádnou licenci na detektiva, tudíž ho nesvazují žádné předpisy a podobné zbytečnosti. Takže jde hlavně o to, aby ho s tou mrtvolou nikdo nechyt, až ji hodí do propasti…
Dál už se to vyvíjelo dost nečekaným směrem a chci jen dodat, že – bráno podle této – už v 70. letech uměli psát moc dobrý detektivky a že si určitě seženu další, páč ten McGee mě začal bavit a zajímat…
Originál: The long lavender look
Vydal: Naše vojsko, 1995
Překlad: Pavel Medek
