Jsou knihy, které se vám už po poslední stránce vykouří z hlavy. A pak jsou knihy, které z té hlavy nedokážete dostat ani za nic…
V podzemí Londýna je ukrytá spletitá síť chodeb, tunelů a průchodů, ve kterých se schovává celý alternativní svět – svět pašeráků, bezdomovců a lidí v ilegalitě. Lidí jako je Tuesday. Tahle na první pohled křehká dívenka se z vlastních drásavých důvodů stala nájemnou mstitelkou, trestající zločiny, na které je policie krátká. Ve svém „poslání“ je ale tak brutální, že se normální čtenáři prostě nemůžou přiznat k sympatiím k ní, jinak by se na ně slušná společnost dívala se značným podezřením.
Útoky Tuesday na výkvět spodiny dostal na starost detektiv Loss, který už toho viděl hodně, ale tyhle krvavé scény ho přesto dokáží vykolejit. Jeho případ mu nikdo nezávidí, protože oběti Tuesdayiných akcí si to opravdu zasloužili a nikdo po nich netruchlí. Přesto je musí vyšetřit a pachatele dopadnout. Taková jsou pravidla.
Jak detektiv Loss, tak i Tuesday jdou oba za svým cílem, ať je jakýkoli, a vy tušíte, že tohle nebude veselé. Oba totiž spějí do pekel. Loss je na pokraji psychického zhroucení a Tuesday drží na nohou jen její vnitřní démoni, a taková sebedestrukce na druhou musí skončit jedině průšvihem.
Tuesday v lecčems připomíná Lisbeth Salanderovou a je vážně zvláštní, jak se všichni tihle autoři drsných a nesmiřitelných hrdinek (ať už Williams, Russell Blake nebo Taylor Stevensová) dušují, že nikdy předtím o Larssonovi neslyšeli. Buď není Milénium až takový světový hit, jak tvrdí propagace, nebo všichni lžou…
Román je trošku jiný průvodce po Londýně, než jaký nabízí třeba Ben Aaronovitch ve své urban fantasy sérii. Hlášky, srandičky a kouzla tady nahradila špína, násilí a život v temnotě. Po téhle knize už se do hlavního města britského impéria nebudete nijak zvlášť hrnout. Autor ho vykreslil jako válečnou zónu, plnou predátorů, číhajících na svou kořist, kde vyjít ven rovná se sebevraždě. Paradoxně v létě vyjde v Čechách třetí díl Aaronovitchovy série, která také zavede čtenáře do londýnského podzemí. To by bylo, kdyby tam narazili na Tuesday…
Dívka, která si říkala Tuesday patří k těm, které budete chtít co nejrychleji dočíst, jednak kvůli pointě, jednak také proto, abyste na něj už nemuseli myslet. Abyste nemuseli hloubat nad nepříjemnými tématy, která vám kazí iluzi dokonalého světa bez mráčků. Bohužel to nefunguje, protože Williams dokázal psát tak, že teprve po dočtení vám dochází plný význam různých náznaků – a příběh tak ve vás zůstane pěkně dlouho…
Originál: Tuesday Falling, 2015
Překlad: Michael Havlen
Vydal: Domino, 2016
328 stran
