Jedno z témat 22. mezinárodního veletrhu Svět knihy, který proběhl od 12. do 15. května na holešovickém Výstavišti v Praze, bylo „Fenomén krimi“. Příznivci detektivek se tak mohli těšit, že zde potkají některého ze svých oblíbených autorů a opravdu se dočkali. V sobotu dopoledne proběhla beseda s českými autory, na kterou přijali pozvání Michaela Klevisová, Josef Klíma, Štěpán Kopřiva a Michal Sýkora. Čtveřici autorů doplnil jako překvapení herec Miroslav Hanuš.
Hned v úvodu bylo čtenářům, kteří se zde sešli v celkem slušném počtu, vysvětleno, že název besedy „Hvězdy české krimi“ není v žádném případě nadnesený. Česká detektivka zažívá za posledních pět let opravdový boom a přítomní hosté se na renesanci detektivního žánru hojně podíleli. Vzestupu detektivky také výrazně napomáhá seriálová i filmová tvorba. Jelikož se celá beseda nesla v duchu prolínání knižních a televizních detektivek, byl hostem besedy také Miroslav Hanuš, který ztvárnil výraznou postavu velitele majora Korejse v oblíbeném seriálu Případy 1. oddělení.
Proč se rozhodli věnovat se právě detektivnímu žánru a co je k tomu (nebo přitom) inspirovalo?
Michaela Klevisová se svěřila, že byla vždycky obdivovatelkou britské spisovatelky P. D. Jamesové. Českou žurnalistku, scenáristku a spisovatelku ovšem mrzelo, že tahle autorka už nikdy nic nenapíše (zemřela před dvěma lety ve věku 94 let, ale Klevisová psala detektivky i předtím), a tak se rozhodla, že zkusí psaní sama. Jak už to někdy bývá, zjistila, že jí to jde, že jí to baví a navíc jí knihy začali vydávat.
Štěpán Kopřiva je scenárista a spisovatel, který proslul především na poli komiksů, sci-fi a fantasy žánru. Detektivky ale četl už místo pohádek. Připadaly mu logičtější, neboť hlavní hrdina musel něco dokázat a ne jen spoléhat na nadpřirozené síly.
Michal Sýkora má díky několika povoláním (pedagog, literární teoretik a spisovatel) o detektivní žánr dokonce odborný zájem, a to v rámci vedení semináře na olomoucké univerzitě. Je toho názoru, že v Česku chybí více románů typu logické a deduktivní britské detektivky.
Josef Klíma prý psal detektivky už někdy od páté třídy, ale odehrávaly se v kosmu a díky tehdejší „protiimperialistické“ propagandě byli „záporáci“ vždy Američané. Jelikož matka tohoto spisovatele, reportéra a novináře pracovala s romskou komunitou, začal se o ní později jako žurnalista zajímat. Okouzlovala ho její kultura i to, jak si uprostřed totality dovedou její příslušníci bezstarostně žít. Začal se učit romsky a o Romech psal různé eseje. Vznikla z toho nakonec kniha Radikální řez (1980), která se o tři roky později stala předlouhou stejnojmenného filmu Dušana Kleina. Po roce 1989 se začal více věnovat novinařině. V detektivkách vidí především možnost prezentovat témata, která se nedají publikovat z pozice novináře, protože často chybí důkazy, ale dají se divákům předložit v podobě filmu nebo televizního seriálu. To byl ostatně i případ seriálu Expozitura a jeho volného pokračování Atentát, které byly založeny na skutečných událostech polistopadové éry a ve kterých mohli diváci poznat řadu reálných postav. Na obou seriálech se Josef Klíma scenáristicky podílel se svým reportérským kolegou Janem Kroupou.
Proč filmaři Miroslava Hanuše neustále obsazují do rolí „blbých“ nebo zlých policistů?
V Radikálním řezu si zahrál malou roli jedné z obětí. Na výše zmíněnou otázku odpovídá se suchým, jemu vlastním humorem. Soudí, že je to zkrátka úděl herce, kterého si tvůrci nějak zapíší a pak už prý ty kladné postavy zbývají na Ondřeje Vetchého. „Svého“ Korejse z Případů 1. oddělení však přece jen trochu obhajuje – podle něj jako policista není špatný, akorát je horší ve vztahu ke kolegům. V lehkém tónu pokračuje dál, když líčí, jak by on sám rehabilitoval svou postavu. Natočil by se seriál odehrávající se ještě před „1. oddělením“. Jmenoval by se Třicet případů majora Korejse…
Jak to bude dál s jejich postavami? Objeví se v dalším příběhu, dozví se o ní čtenáři něco více?
Michaela Klevisová si je vědoma skrytého potenciálu své postavy inspektora Josefa Bergmana. Zprvu sice soudila, že kdyby se na něj více soustředila, mohlo by to čtenáře zdržovat a odvádět od vlastního příběhu, ale lidé se pak na jeho další vývoj stejně neustále ptali.
Josef Klíma uvedl, že televize Nova pokračování zmíněných seriálu Expozitura a Atentát neplánuje, takže jeho hlavní hrdiny, policisty Terezu Hodačovou (Hana Vagnerová) a Dana Chládka (Robert Jašków) už neuvidíme. Sám spoluautor nyní pracuje na seriálu s jinou hlavní hrdinkou. Při té příležitosti si malinko postěžoval, že televizní seriály vlastně kradou náměty. Produktivní autor napíše dejme tomu jednu knihu do roka, ve které je jedna hlavní a možná několik vedlejších zápletek. Ale v seriálech musí být v každém dílu zápletka, a musí být dovedena k nějakému řešení a ukončena. K tomu musí mít samozřejmě hlavu a patu, být originální atd. Na šestnáctidílný seriál se tedy zápletek spotřebuje dost.
Štěpán Kopřiva nyní pracuje na pokračování jeho detektivní prvotiny Rychlopalba. Jelikož mu prý chybí fantazie, tak se další díl bude jmenovat Rychlokurz. Pokud by prý byl i třetí díl, tak by se možná jmenoval Rychločtenář. S úsměvem ještě dodává, že by se tímto stylem mohl propracovat až k Rychlovarné konvici… Mladý autor možná překvapil leckterého čtenáře tím, že své hlavní postavě pochůzkáře nedal žádné jméno. To se prý nezmění ani v dalším díle, který zachová motiv „samozvaného“ vyšetřovatele, který není profesionál. Čtenáři ale bude tím pádem bližší.
Michal Sýkora si prý čtveřici hlavních postav zlikvidoval, takže nyní pracuje už na čtvrtém příběhu, který ale bude úplně odlišný. Chystá opět i něco pro televizi, blíže se však k tomu nevyjadřoval.
Uvidíme také hlavní knižní postavy v televizní nebo filmové podobě?
Michaela Klevisová stále čeká, že by k realizaci televizní podoby některého jejího románu mohlo dojít. Na scénáři prý začala pracovat Lucie Konášová (Ordinace v růžové zahradě, Anděl Páně), ale sama spisovatelka neví, v jakém stavu se projekt nyní nachází a zdali se vůbec prosadí.
Štěpán Kopřiva už prodal filmová práva na Rychlopalbu, ale nic dalšího se zatím v tomto směru neděje. Na mou otázku, jestli má představu, kdo by jeho „bezejmenného pochůzkáře“ zahrál, odpovídá, že mu už jedno jméno navrhovali, ale přesně si ho nepamatuje. Měl by to být nějaký mladší, méně známý herec.
Michal Sýkora s televizí hojně spolupracuje – jeho knihu Případ pro exorcistu převedl v roce 2015 režisér Jan Hřebejk do podoby třídílné televizní minisérie. O rok později se televizní podoby dočkal i román Modré stíny (režíroval Viktor Tauš) a ve stejném roce opět Jan Hřebejk natočil podle Sýkorova námětu minisérii Pět mrtvých psů. Ta bude spisovatelem navíc převedena do románové podoby, která se má údajně od seriálu lišit. Suše dodává, že on si nemůže na realizaci svých románů v televizi stěžovat…
Čeká zase Miroslava Hanuše nějaká role kriminalisty?
Tázaný sice hraje spíše záporné postavy, nicméně na divadle má herecký rejstřík širší. Při té příležitosti se také zamyslel nad tím, že se detektivky na divadelní prkna příliš často nedostávají. Možná je to tím, že by v divadelním prostředí diváky tolik nezaujaly. Herec nyní natáčí seriál Četníci z Luhačovic (navazuje na oblibu Četnických humoresek, odehrávat se však bude už v roce 1919, půjde tedy o tzv. prequel s jinými herci). I tady však ztvární dle jeho slov zase „škůdce“ a navíc ještě antisemitu.
Závěrem dobrá zpráva pro příznivce českých detektivek
Pokud patří výše uvedení autoři k vašim oblíbeným, pak pro vás z tohoto článku vyplývá jeden nezanedbatelný pozitivní fakt – všichni mají plné ruce práce, takže se pravděpodobně dočkáte dalších titulů. Některé jejich literární postavy budou žít dále, některé se (možná) objeví i na televizní obrazovce nebo stříbrném plátně.
Celou fotogalerii naleznete na Facebooku.
