Cizinci ve vlaku jsou známi jako film Alfreda Hitchcocka, který ovšem vznikl podle stejnojmenného debutu Patricie Highsmith z roku 1950. Následovala další dvě filmová zpracování, přičemž pod druhým je jako režisér podepsán nikdo menší než Danny DeVito. V roce 1995 napsal Craig Warner také divadelní hru, která se s úspěchem hraje po celém světě. 17. října 2008 se dočkala premiéry také v pražském Švandově divadle na Smíchově. Námět posloužil ovšem rovněž jako inspirace pro různé filmy a seriály – mimo jiné například pro epizodu třetí série Kriminálky Las Vegas.
A jaká že ta zápletka vlastně je?
První dějství může alespoň co do poměrně častého smíchu v hlediště ještě působit jako komediálně laděná detektivka. Dva cestující se sejdou ve vlaku. Čtyřmístné červené koženkové lavice proti sobě sice připomínají kupé Českých drah, děj se však odehrává v USA. Na velkém promítacím plátně běží koleje, zatímco Charles Bruno (Matěj Hádek) nabízí Guyi Hainesovi (Tomáš Pavelka) alkohol ze své placatky. Ten si čte Platona a je zde zmíněn jeho vozataj (také vám to připomíná hodiny filozofie?) a v Charlieho hlavě už se začne rodit nápad, který diváky poměrně pobavil. Guy se rozvádí, Charles se chce zbavit svého otce. Co takhle, aby je zavaždili, Guy má přece zbraň. Charles Guyovu manželku, Guy Charlieho otce. Nikdo neví, že se muži znají z vlaku, policii se tak zločiny nepodaří dokázat. Ani slovo o nějaké dohodě mezi mladým Charliem a o něco starším Guyem ovšem nepadne.
V dalším dějství sledujeme rozhovor Charlesovy matky (Milena Steinmasslová, j. h.) se synem. Jeho vztah matce může možná působit lehce incestně, i tady ale ještě dojde párkrát na smích.
Třetí dějství sledujeme Guye s jeho přítelkyní Anne (Eva Leimbergová). Dozvídají se, že Guyova zrzavá žena byla zavražděna.
Nesledujeme žádné policejní pátrání, ani zmínka o tom, jestli policie vraždu uzavřela, nebo snad Guye podezírají z účasti na vraždě. Problém je ale Charlie. Chce po Guyovi, aby zavraždil jeho otce, i když k žádnému stvrzení nápadu z vlaku nedošlo. Následují scény obtěžování, nucení, vyhrožování. Alkoholu holdující Charles například říká, že se půjde udat na policii, jindy se zas Frankovi (Milan Kačmarčík), Guyovu spolupracovníkovi, dostane do rukou plán domu, kde má dojít k vraždě, což Guy svede na svého kamaráda Roberta (Jaroslav Šmíd).
Policista se tu neobjevuje žádný, o postavu správně detektivně vypadajícího detektiva ale nejsme nakonec přece jen ochuzeni, když do věci začne nepříjemně šťourat Arthur Gerard (Stanislav Šárský), spolupracovník Charlieho otce.
Jak příběh, který je vlastně takovou kriminální soukromou pastí (abych zmínil povedený seriál), dopadne, na to už se do Švandova divadla na Smíchově musíte podívat sami. Craigova hra i provedení zdejšími herci za to stojí. I když můžete mít zpočátku pocit, že se celou hru pořádně nasmějete (a i v dalších dějstvích dojde také na pár smích budících momentů), představení je větší a větší „psycho“, jak to má u psychothrilleru být.
Craig Warner, podle románu Patricie Highsmithové
Premiéra: 17. 10. 2008, 19:00
Režie: Martin Glaser, j.h.
Obsazení:
Charles Bruno: Matěj Hádek
Guy Haines: Tomáš Pavelka
Elsie Brunová, Charlesova matka: Milena Steinmasslová, j.h.
Anne, později Hainesová, Guyova žena: Eva Leimbergerová
Frank Myers, Guyův spolupracovník: Milan Kačmarčík
Arthur Gerard, soukromý detektiv: Stanislav Šárský
Robert Treacher, Guyův přítel: Jaroslav Šmíd
