Kdo zabil sedmnáctiletou dívku uprostřed divoké montanské přírody? A co se skrývá v jejích hlubokých lesích? Na to budou muset přijít vyšetřovatelky Alvarezová & Pescoliová v sedmém případu, který se tentokrát nese v tradičním detektivním duchu.
Sedmnáctiletá Destiny se vydá v noci na osamělé místo v horách na schůzku se svým bývalým klukem Donnym. Zprvu mu chce říci, že je těhotná, ale má strach z jeho prudké povahy a na poslední chvíli si to rozmyslí. I tak se pohádají a dívka se dá před Donnym na útěk.
O týden později hraje skupinka místních teenagerů v kopcích za městečkem Medvědí brod podivnou hru na schovávanou, či spíše na honěnou – holky mají coby kořist utíkat, a kluci je budou „lovit“. Jednou z „kořistí“ je šestnáctiletá Bianca. Má strach. Je sama uprostřed lesů a zdá se jí, že ji z houští někdo pozoruje a není to lovec-spolužák. Když už si myslí, že ji tu všichni nechali, začne ji pronásledovat jakýsi chlupatý a mohutný tvor. Bianca na útěku spadne z prudkého srázu a skončí v korytě potoka. Děs z neznámého tvora ustupuje děsu mnohem reálnějšímu – ve vodě leží zetlelé tělo mladé díky. Když později na místo dorazí policejní vozy a také matka Biancy – detektiv Regan Pescoliová – potvrdí se to, co už Bianca tušila. Mrtvé tělo patří Destiny, její týden nezvěstné spolužačce…
Američanka Lisa Jackson patří mezi velmi plodné spisovatelky. Už v roce 1983 začala psát tzv. Harlekýnky, později přešla na detektivní thrillery. I přesto, že byly často velmi ponuré, prosakovalo do nich původní autorčino zaměření na romantiku. Její romány jsou proto také někdy označovány jako „mrazivé thrillery pro ženy“. K dnešku dosáhl jejich počet téměř čtyř desítek, rozdělených autorkou do třech hlavních sérií – New Orleans, Savannah a Alvarezová & Pescoliová. Poslední z nich je díky umístění do Montany a pravidelně se opakujícímu „To Die“ v originálních názvech titulů také někdy označována jako Montana „To Die“. Z ní také pochází tento v pořadí už sedmý titul.
V předchozím románu (Zasluhuje zemřít) zjistila Regan Pescoliová, že je se svým novým partnerem Santanou těhotná. Přestože je na prahu čtyřicítky, rozhodne se, že si dítě nechá. Nyní se tedy s touto ženou, jinak poměrně výbušné povahy, setkáváme doslova pár dnů před plánovaným porodem. Ujímá se případu nalezené Destiny. Jak ukazuje pitva, někdo ji uškrtil.
Na rozdíl od série „New Orleans“ a „Savannah“ nenajdeme v Čekání na smrt téměř žádnou romantickou linii. O to více se autorka zaměřuje na klasický detektivní thriller, ve kterém nezůstane jen u jedné vraždy, a který rozehrává hned v několika rovinách. Jednou z nich je časový pres, který je pro podobné příběhy obvyklý, ale tentokrát nepramení ani tak z toho, že by na vyřešení případu tlačila veřejnost nebo že by bylo zapotřebí dopadnout vraha dříve, než udeří znovu. Vychází spíše z toho, že by Pescoliová ráda případ vyřešila ještě před nástupem do porodnice. Pak je tu motiv „neochotných svědků“ (tedy účastníků podivné noční hry a spolužáků Destiny), kteří něco vědí, něco tají a téměř nikdo z nich neříká pravdu. Další rovinou jsou problémy Pescoliové s dospívající dcerou. Bianca se po oklepání ze šoku po nálezu mrtvého těla stává celebritou nejen pro místní zastánce existence tzv. bigfoota, tedy onoho podivného tvora, který nejspíš Biancu v lesích honil, ale dokonce i hollywoodského producenta reality show, který by o něm rád natočil nové díly svého pořadu. Je tu ale ještě parta klasických venkovských buranů, kteří by se rádi proslavili tím, že právě oni bigfoota uloví. Tady se autorka trochu otírá o pochybnou „skutečnost“ podobných reality show, nicméně používá k tomu skutečnou legendu o bigfootovi, zvaném také sasquatch, což je označení neznámého druhu dvounohého primáta, jehož existence nebyla spolehlivě prokázána (zkrátka taková americká verze yettiho).
Lisa Jackson vždy uměla využívat genia loci. V sérii z Montany to je krása tohoto horského, leckdy drsného kraje, v kombinaci s nebezpečím, které nečíhá pokaždé ani tak v divoké přírodě a hlubokých lesích, jako spíš mezi zdánlivě bezúhonnými lidičkami malého města. Pestrý kolorit postav je poskládán z ošlehaných horalů, maloměšťáckých paniček a znuděných teenagerů. A samozřejmě nesmí chybět ochránci zákona, zde úřad šerifa. Jeho lidem leckdy stěžují práci místní vlivné osoby, ale také vazby na podezřelé či svědky. Každý zná každého a mnohé z nich zná Pescoliová už od školky.
Osobně mi nejvíce líbila postava živelnější Pescoliové, především díky jejím názorům na některé věci (mediální cirkus, „miminkovský večírek“), ale i jisté míře tolerance. Proti ní působí Alvarezová na můj vkus až příliš umírněně, ale je na každém čtenáři, co je mu bližší. Faktem je, že většina ostatních postav je spíše na zabití (a to mnohdy včetně Biancy). V románu je přehršle teenagerů a je trochu obtížnější se v nich orientovat. Po několika stranách jsem to vzdal a začalo mi být jedno, kdo je vlastně kdo, a jak by měl vypadat. Otázkou pak přestalo být, na koho autorka na konci ukáže jako na pachatele, ale spíše co zatím vším je a proč. Tentokrát tu nenajdeme tu obvyklé dlouhé pasáže skládající se z krátkých vět pro navození pocitu strachu, zato tu nechybí nezbytné a několikrát opakované „měla pořád pocit, že ji někdo sleduje“. Schválně, kolikrát jste tohle už v thrillerech četli?
Podobně jako v Zasluhuje zemřít se i tady můžete těšit na strhující finále, i když je trochu kratší. Co se týče samotného odhalení, tak tady se Lisa zřejmě rozhodla rozcupovat na cucky čtenářovy tipy, kdo by za vším mohl stát. Bohužel za cenu poněkud nevěrohodného závěru, a to ani nemluvím o tom, že jeden útok zůstal zcela nevysvětlený. Přesto všechno jde o poctivý detektivní thriller se spoustou podezřelých, dedukováním a vyšetřováním, kde spíše než standardní kriminalistické metody vítězí znalost prostředí a místních lidí. A i když mělo jít o „thriller pro ženy“, tak jsem se rád alespoň na chvíli přenesl do letní Montany a zúčastnil se vyšetřování spolu se dvěma sympatickými policistkami.
Tak vzhůru na bigfoota!
Originální titul: Expecting to Die (2017)
Vydáno: Kensington Publishing, New York (2017)
Vydání v České republice: Domino (2017)
Přeložil: Jakub Volný (2017)
472 stran
