Záhada zamčeného pokoje v novém, osobitém hávu…
Jednotka pro vyšetřování neobvyklých zločinů v čele s detektivky Bryantem a Mayem nemá v Lodnýně obdoby, a nejen proto, že zaměstnává dlouho přesluhující seniory. Je výjimečná hlavně tím, že řeší případy bizardní, nesmyslné i neproveditelné, a to často pomocí magie, znalosti řecké mytologie či londýnské kanalizace nebo i jinými, logice vzdálenými způsoby. Je zkrátka hodně neortodoxní, čímž ale hněte striktně racionální a byrokraticky zkostnatělé nadřízené, kteří právě osnují další pokus o zrušení JVNZ, a tentokrát snad i mají šanci uspět.
Do toho dal neprozřetelně šéf jednotky Land povinnou dovolenou všem členům ansáblu, čehož ihned využil Arthur Bryant, zabalil rekvizity i svého kolegu Johna Maye a vyrazil na spiritistický festival do Plymouthu. A dál se kniha dělí na tři různé linie – kdesi ve Francii potkala mladá Angličanka Madeline vraha, a teď před ním prchá. Kdesi v Anglii jedou dva nejstarší londýnští detektivové na kongres čarodějů, avšak podle mapy z roku 1904, což samo o sobě nemůže dopadnout dobře… A v londýnské pitevně, zamčené zevnitř, najdou zbylí členové posádky místního patologa definitivně mrtvého. Musí jeho vraždu vyšetřit sami, ale sami jsou zároveň i podezřelými…
Jak už bylo řečeno jinde, Fowler si v každém dílu své série bere na paškál nějaký typ záhady, oblíbené během Zlatého věku detektivek. V Bílé chodbě si dal za cíl znovuobjevit pro současné čtenáře tzv. záhadu zamčeného pokoje, čili mrtvolu v místnosti, odkud se nikdo nemohl dostat. Tento typ hádanky má hluboké kořeny, i sami hrdinové knihy během vyšetřování vzpomenou na legendární Vraždu v ulici Morgue, která měla vlastně také mrtvé v uzamčeném pokoji. Že by patologa zabil pavián? (Na orangutana je šachta poněkud úzká.)
Aby to nebylo tak jednoduché, detektivové v Londýně mají na nalezení doktorova vraha jen pár hodin, než Jednotku navštíví jistá princezna, známá svou zdrcující kritikou; Bryant a May se pokoušejí jejich případ vyřešit na dálku po telefonu, zatímco po cestě uvíznou ve sněhem zasypané koloně, kde je zároveň i Madeline a vrah. Krize se stupňuje, napětí vrcholí. Dokáží dva promrzlí osmdesátníci zabránit další vraždě? Zastihne princezna sídlo Jednotky v dezolátním stavu a doporučí její zrušení? A kdo vlastně zabil patologa Finche?
Christopher Fowler opět nezklamal a naservíroval čtenářovi směsici humoru, bílé magie, starověkých legend a detektivního vyšetřování, okořeněnou napětím a překvapivými vyústěními. Tradiční záhady zamčeného pokoje mají mít řešení zcela racionální a proveditelné, i když se zločin zdá být zhola nemožný. Smrt Oswalda Finche do této kategorie spadá, dokonce je i možné způsob provedení odhadnout z náznaků a stop. Je to vážně dobrý pocit, zjistit, že jste projednou nebyli úplně vedle a na řešení přišli sami…
Originál: White Corridor
Překlad: Ondřej Duha
Vydal: BB art, 2009
